Smíření

"Kdybys mohl jít kamkoliv, kam bys šel?"

Odpověď na tuhle nečekanou otázku hledal už třetí rok. Seděli tehdy na zídce nad vesnickým koupalištěm a ona už věděla, co jí čeká a on se to měl dozvědět za pár okamžiků. Nevzdala to, ale od samého začátku byla naděje skutečně jen nadějí. Když o pár měsíců později odešla tam, kam by si to sama nikdy nevybrala, neměl proč zůstávat doma.

Vítr mu neodbytně stahoval kapuci a oči mu v něm slzely a hned zase osychaly. Odraz slunce na vlnách oceánu ho oslňoval a zároveň naplňoval klidem.

"Šel bych za tebou, má lásko..."