Tváří v tvář
Nahrazuji téma pro středu 11. 4. 2018: Upřednostňuji osobní setkání
Bláznivost pár minut před půlnocí, ehm.
Zarazí se. „Já… vy… nečekal jsem vás.“
„Inu, spousta lidí mě nečeká, i když někteří mě hned vítají.“
„Vím, ale přesto je to… zvláštní.“
Pobaveně se usměje. „Zvláštní? Je hezké to slyšet od někoho, kdo o mně tolik napsal.“
,,,Ano, napsal, ale určitě vás nepřekvapí, že je hodně jiné o někom studovat a psát a doopravdy s ním mít tu čest.'''
,,,Nepřekvapí, jistěže ne. Proto také o lidech nepíšu, ani jim nepíšu dopisy, ale rovnou za nimi chodím.'''
,,,Poprvé a zároveň naposledy, že?'''
,,,Obvykle to tak bývá. S vámi to tak bude. Půjdeme?'''
Přikývne. Nechá se Smrtí odvést ze života.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo, jo.
Jen druhá strana by raději osobní setkání ještě obvykle odložila... Zajímavě uchopeno.