Krev za krev

Povinností ředitelky je mnoho. Povinností Minervy McGonagallové, kličkující mezi požadavky ministerstva a požadavky svědomí, je mnohem víc. Nemůže vědět všechno.

„Nepřicházím za ředitelkou,“ sdělí Aurora opatrně, „ale za hrdou Nebelvírkou, kterou jsem znala a která by tohle nikdy nedopustila.“
Položí na stůl zkrvavený vzkaz.
Ředitelka mlčí. Nebelvírka takové bezpráví zamítá.

Toulavá kočka prochází nočními Prasinkami. Je na lovu.
V zákoutí temných uliček zní sténání a vzdechy. Dva stíny se od sebe oddělí, jeden se sveze k zemi a slastnému bezvědomí, druhý se otře a šátrá po spuštěných kalhotách.
Ve tmě zazáří dva zelené body. Ostré drápky najdou svůj cíl.
Výkřik.