Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Od konce války uplynul rok a ve výzkumném lektvarologickém centru se setkávají Severus Snape a Hermiona Grangerová. Jejich životy spojí objev zásadního významu.
Přístupnost: neomezená
Poznámka: Oproti HP7 nikdo v poslední bitvě nezemřel. (Všichni jsou šťastní a vše je zalité sluncem, ehm ehm.)
Ten nejdůležitější dárek, na který každý rok pod stromečkem čekám, tam letos nebyl. Musela jsem se tedy ze svého zklamání vypsat a vznikla tahle povídka pro všechny, kterým pod stromečkem něco chybělo ;o)
Užijte si ji!
Byl krásný slunečný zářijový den a Potterovi se chystali na londýnské nádraží King’s Cross. Albus Severus se chystal do sedmého ročníku. Dost ho překvapilo, že teď už sovy nenosí poštu, ale všechno se posílá přes magi-mail. Prý to nebude moc nápadné. Albusův starší bratr James Sirius už pracuje na ministerstvu, takže na nádraží šli s rodiči jen Albus a jeho sestra Lily. Poté, co se nenápadně dostali mezi nástupištěm č. 9 a č. 10 skrz přepážku na nástupiště 9 a ¾, nastoupili Albus s Lily do Bradavického expresu.
Ten zvláštní pocit, když nezapadáte ani mezi ty, co nezapadají.
Rose na něj byla zvyklá. Tátovi ani nevěřila, když jí říkal, že až se dostane mezi ty své, do Bradavic, najde si kamarády. Že už nebude za tu divnou.
Byla, samozřejmě.
A byla tak spokojená.
Moje milá Kleio,
vím, že sis víc přála Laenora a Quarla, ale oni mi prostě vůbec nechtěli říct, co v těch jižních zemích dělali. :D
Zato tihle dva se napsali nějak úplně sami, až mě to samotnou překvapilo.
Takže moc doufám, že si je užiješ a že si užíváš krásné svátky s rodinou. :)
SHRNUTÍ: Poválečné Harry Potter AU, v němž všichni sice nežijí, ale klíčové postavy ano. Kolik Vánoc budou asi muset prožít, než přijdou ty dokonalé?
Co všechno se mohlo odehrát na pozadí dramatu, jaké v pátém ročníku prožil Harry? Famfrpál, divné návštěvy, láska, intriky a odvěký boj mezi kolejemi? Všechno tohle, očima nejlepší zrzavé poletuchy, co kdy žila.
Obsahuje ship, který udělá obdarované radost, v jediné podobě, jako umím napsat: jako parodie.
Napsal uživatel bedrníka dne 31. Srpen 2022 - 0:10.
Název: Šedivá, mokrá, zlatě ozářená ulice
Autor: basketofnovas (originál zde)
Překlad: bedrníka
Přístupnost: cca 18 + (poměrně dospělá témata a na závěr povídky celkem detailně popsaný sex)
Pár: Fleur Delacourová/Nymfadora Tonksová
Shrnutí děje: Fleur Delacourová se po Turnaji tří kouzelnických škol vrací do Británie, aby pracovala u Gringottových a špehovala přitom pro Fénixův řád. Jenže se do své spojky s Řádem zamiluje.
Shrnutí: Je po válce, v Brightonu probíhá britsko-francouzská obchodní konference, Levandule je na ní pracovně a vedoucí francouzské delegace Kirké de la Rue padne do oka. Jenže se ukáže, že není k mání.
Shrnutí: Levandulina nejlepší kamarádka Parvati si taky zaslouží přispět svou troškou do vyprávění a vysvětlit, že v Princi dvojí krve to všechno bylo trochu jinak, než se to na první pohled jevilo.
Vypadá to, že když jsem na dva týdny zavřená v klášteře, kde mě zásobují čajem a snídaněmi, zvládnu napsat i pár kapitol fanfikce. Volejte sláva a pět dní se radujte!
Ale vážně, mít den volno jen na psaní a nemuset nic řešit (kromě nákupu jídla) je luxus. Jsem ráda, že jsem ho dnes využila.
Po Fredově smrti vyjde najevo, že Sirius byl proti němu chlapec z nedělní školy.
První náznaky, že něco není v pořádku, se objevovaly už při přípravách Fredova pohřbu. Sotva skončil povinný krátký smutek, celé to prasklo. Ministerstvo bylo zavaleno žádostmi o odškodnění za porušení cti a v několika případech i o uznání otcovství. Paní Weasleyová nevěděla, jestli má dřív truchlit nad předčasnou smrtí syna, nebo lamentovat nad jeho nezodpovědností. Kdyby se toho dožil, zaručeně by ho teď uškrtila.
„Já prostě nemůžu. To nejde. Nedokážu to!“
Zhroucená Hermiona seděla na zemi, rukama si objímala kolena a kývala se ze strany na stranu.
„Je to kvůli tomu kočičímu chlupu?“ zeptala se tiše Lenka.
Hermiona mlčela, ale kývání se zpomalilo.
„Stejně bys to neměla pít. Jsou v tom krvaví hampejzníci. Ukaž.“ Bez námahy jí sebrala lahvičku s mnoholičným lektvarem a naklopila ji do sebe. „Neboj, za chvíli jsme zpátky.“
Hermiona se za ní nejistě dívala a v obličeji se jí zračil vděk.
Alternativní vesmír, v němž se James, Sirius a Peter jako britští vojáci účastní osvobozování Evropy a společně s bývalým vězněm Remusem se snaží postarat o skupinu ztracených dětí.
Pár: Sirius / Remus
Rating: R (s ohledem na historickou situaci a pokus o milostnou scénu v poslední kapitole)
Tehle námět jsem kdysi zpracovala v drabble, ale od té doby mi hlodal v hlavě a rozvíjel se, takže povídka slouží jako jistý druh exorcismu.
Pokračování fanfikce s párem Remus/Sirius, kde se mi pořád nepodařilo pořádně rozehrát reality show, ale aspoň si v 5. kapitole splním žolíka s témětem 15 Hurt/comfort.
Shrnutí: Než se Levandule začala pokoušet s Hermionou randit v Zaujmout pozornost a v Parfému pravé lásky, musela si jí nejdřív pořádně všimnout. A to se stalo na vánočním plese ve čtvrtém ročníku.
Shrnutí: Levandule nakupuje na Příčné školní potřeby před začátkem šestého ročníku a přemýšlí, čím by udělala radost Hermioně, kterou se jí pořád ještě nepodařilo dostatečně zaujmout - čili volně navazuje na mou povídku Zaujmout pozornost.
Povídka se odehrává během alternativního sedmého dílu. Zatímco zlaté trio pátrá po viteálech a Voldemort po bezové hůlce, Severus Snape se snaží udržet chod bradavické školy, plnit vůli Albuse Brumbála a přežít. Sirius Black, jenž vyhrál souboj s Bellatrix na ministerstvu a funguje dál jako člen Fénixova řádu, mu v tom může být velmi nápomocný.
Dobrovolně zvolené klišé: "enemies to lovers"
Přístupnost: 18+
Pár: Severus Snape/Sirius Black
Upozornění: vulgarismy, násilí, smrt a explicitně vyobrazené sexuální scény
Nemagické moderní AU, v němž tři čtvrtiny Pobertů natáčejí reality show ve venkovském sídle, jehož knihovnu si nárokuje Remus Lupin, který tam podniká vědecký výzkum.
Úklady a láska, Aneb tak dlouho se pátrá po dobrém názvu, až se ucho utrhne a dojde k vykradení jiného autora.
Pairing: Sirius Black/Remus Lupin
Povídka měly být původně jednorázová, ale začala se rozpínat a ke všemu mě začala zrádně bavit.
původně napsáno pro
DMD Bonus č. 5 pro 19. 4. 2024. Téma: z jiného úhlu pohledu
Drabble:
Většinou je má práce klidná. Prostě jezdím s vozíkem po vlaku a nabízím cestujícím něco malého k zakousnutí.
Ale jednou za rok, prvního září, je vše jinak. Už ráno se nadopuji uklidňujícím lektvarem, protože děcka jsou po prázdninách rozjívenější než jindy. Pak vyměním sortiment, se zdravou stravou bych neuspěla. V poledne ještě jednou zkontroluji zásoby, hlavně zda mám dost čokoládových žabek a Bertíkových lentilek, a vyrazím do jámy lvové.
Starosti s odbytem si dělat nemusím. Jen občas narazím na dítě, co nemá peníze, jako teď nejmladší Weasley. Naštěstí s ním v kupé cestoval takový milý mladík, který mu vše zaplatil.
Vloni jsem Olympu s Hagridem poslala na Kouzelnou nekouzelnou svatební cestu. Na konci dubna jsem je sice do Bradavic vrátila, ale Hagrida vinou jisté nehody ve stavu značně nepohodlném. Tím pádem jsem ho letos musela dostat z této nekomfortní situace Zpátky k velikosti.
Loňský seriál jsem ale zapomněla vložit sem. Takže pokud by vás zajímalo, jak a proč to všechno začalo, klikněte ZDE.
Kapitoly jsou provázány odkazy, takže se pohodlně dostanete až k letošnímu závěru.
Pokud si ale chcete jen přečíst, jak příběh pokračoval letos, zmáčkněte tenhle ČUDLÍK.
Jedná se o takové moje malé poválečné AU, které asi nikdy nenapíšu a ve kterém všichni žijí, někteří dokonce spolu.
Pro Owsa :*
Drabble:
Spokojeně se skláněl nad hrncem, když zaslechl nezaměnitelný hluk motoru. Vzápětí se do kuchyně vřítil Sirius v černém motorkářském oblečení, které zářilo novotou, s helmou v podpaží. O té helmě vedli mnoho vážných rozhovorů, než ho Severus donutil ji nosit.
"Co tomu říkáš? Nakupovali jsme s Dorou."
"To, že se oblékáš jako zastydlý puberťák, je mi známo, ale co to máš na nohou?"
"Motorkářské boty. Krásné, viď?"
"Otřesné."
Později v posteli Severus Siriuse z nového oblečení pomalu svlékl.
Chvíli se zamyšleně díval na jeho nahé tělo, načež sáhl pro motorkářské boty a s úšklebkem mu je natáhl zpět na nohy.
Nesoutěžní nebodík (leda by v předchozím nebylo jasné téma, pak prosím berte tohle).
Nemůžu uvěřit, že to zas tak uteklo. Ty dubny jsou kratší a kratší! Děkuju za další ročník. Bez DMD by duben nebyl duben!
Potřebovala jsem si napsat něco pozitivního a potřebovala jsem si ještě napsat je, tak tady jsou. Když tak do ucha ťuk.
Drabble:
Sedí sám v kupé a listuje knihou. Snaží se nevnímat osamělé ticho.
Drncání vlaku konejší křídla úzkosti, která se mu rozpínají v hrudi.
Dveře kupé se otevřou a přisedne si menší chlapec.
"Jestli skončím ve Zmijozelu," vejde další, "udělejte mi laskavost a zabijte mě rovnou. Ovšem... pokud tam neskončím, zabije mě vlastní rodina. Snad abych si tu jízdu užil," pokřiveně se usměje.
Dveře se rozletí a objeví se rozcuchaná hlava.
"Ahoj vespolek. Kam byste... teoreticky, samozřejmě... schovali tašku hnojůvek, kdyby po vás šel prefekt?"
Červený vlak uhání krajinou.
Taška hnojůvek se pokojně houpe pod oknem kupé, které rozhodně není tiché.
Albus Brumbál pomocí svého zhasínače zhasínal všechno světlo z veškerých lamp v Zobí ulici. Sledovala ho světle hnědě zbarvená kočka z černými proužky na hřbetu. Brumbál na ni udělal: "Čiči!"
Kočka se znenadání proměnila na profesorku Minervu McGonagallovou, která prohlásila: "110 let a furt jak malé dítě, Albusi."
Mezitím přiletěl poloobr Rubeus Hagrid na létající motorce. Albus Brumbál i profesorka McGonagallová se ho zeptali, kde tu motorku vzal. Hagrid jim odpověděl, že mu ji půjčil Sirius Black. Hagrid vytáhl z motorky Harryho zabaleného v povijanu a položil ho před dveře domu Dursleyových, Harryho strýce a tety.
A zbytek je historie...
Závěrečná poznámka:
Děkuji moc týmu Bleskobrku za krásná témata. Děkuji moc všem, kteří má drabble četli a komentovali. Tak zase za rok!
Jak by to pokračovalo, si jistě umí představit nejen James, ale i vy a snad i kontroloři (čímž bych nerada vkládala představy do hlavy, nejsem Sirius :D).
Drabble:
"Kde jste byli?" obořil se na ně James, sotva Buclatá dáma práskla rámem. "Skoro jsem ty šachy vyhrál!"
"Jamesi, brácho, tomu bys nevěřil," začal dramaticky Sirius, "úplnou náhodou jsme se zamkli v přístěnku na košťata."
"Jasně, náhodou. A já jsem jelen," pokýval James vážně hlavou. "Remus má aspoň tu slušnost se červenat, ne jak ty, 'nevinnost sama'."
"O tom, jestli jseš nebo nejseš jelen, vím svoje," odtušil Sirius. "A Remus využívá toho, že mu červenání sluší. Kdybys ho viděl v-"
"Dobře, fajn, odpouštím ti," zhrozil se James. "Zbytek si bohužel umím představit. Buďte si v tom přístěnku třeba celý rok."
Závěrečná poznámka:
Vážení a milí, tímto se s vámi loučím. :o)
Doufám, že se tu ještě potkáme v komentářích, nebo potom na pikniku, a snad zase příští rok. Byla to jízda, díky vám zase krásná. A jak říká Apatyka, psaní zdar, krysám zmar!. Mějte se krásně! ❤
Závěr letošní série, v níž Hermiona, a posléze i Sirius, zachraňovali své oblíbené knižní postavy. Navazuje na Násilníka a mstitele (https://sosaci.net/node/61216)
Drabble:
Hermiona se Siriem se vyplížili z místa dohasínající bitvy.
Předtím viděli…
…Tavore, která jednou ranou meče odzbrojila ša´ik a vzala svoji sestru do zajetí…
…Karsu trestajícího všechny, kdo se provinili proti jeho pozoruhodnému kodexu cti…
…Flašku obětavě chránícího svůj oddíl…
…Leomana prchajícího vstříc svému osudu…
…tisíce mrtvých či umírajících na obou stranách…
„Mám dost,“ zhodnotila Hermiona. „Pojďme domů.“
„Říkal jsem ti, že to bude drsný,“ připomněl Sirius, když bezpečně přistáli ve svém časoprostoru. „Mohli jsme se vrátit dřív.“
„Chtěla jsem se ujistit, že aspoň něco dopadlo dobře,“ povzdechla si. „Zbytek je na nich. Snad bude mít tahle historie šťastný konec…“
Závěrečná poznámka:
Jako každý rok děkuji převelice
- sosačkám, že nám připravily tenhle dvorek, na kterém můžeme řádit
- KaTužce s Nifredil za výběr témat, které byly letos, aspoň podle mě, výborně vyvážené
- všem kontrolorům za kontrolu
- všem komentujícím za komentáře
- Dirkovi za diskuze nad tématy a mými nápady na jejich ztvárnění
Letošní série se zrodila spíš náhodou, ale bavila mě, takže nemůžu vyloučit, že se některý z příštích ročníků pokusím zachránit pár dalších postav :-)
„Se budou jednou šeci za břicha popadat, až budeme vykládat historky, co sme s tim architektem zažili,“ rozumoval Hagrid nad pergamenem s plánem domu. „Ale nakonec šecko dobře dopadlo. Baráček bude krásnej.“
Olympa povytáhla obočí. „Drrahoušku, v souvislosti s domem, mám prro tebe dvě zprávy. Jednu dobrrou a jednu horrší.“
„Sem s tou dobrou!“
„Zdá se, že v létě budeme ten dětský pokoj oprravdu potřřebovat.“
Hagrid se rozzářil! „My budeme chovat?!“ Vlepil Olympě pusu a zarazil se. „A co teda ta horší zpráva?“
„No… budeme muset znovu za tím hrrozným člověkem. Aby dětský pokoj zvětšil. Nebo rraději vyprrojektoval rrovnou třři.“
Závěrečná poznámka:
Zajímalo by vás, jak asi dům naší poloobří rodinky vypadá? Nakoukněte do výpisu z katastru kouzelnických nemovitostí.
Hagrid s Oympou se tímto s vámi loučí, děkují za všechny komentáře a těší se na příští duben. :-)
Tři koťátka rostla jako z vody. Brzy jsme začali řešit nevyhnutelný problém. Mikeš sice své potomky hbitě cvičil, ale tak nějak bylo jasné, že trvale je kolem klubovny ochoten tolerovat jen Nevěstu.
Zrzavý kocourek jako jediný zdědil Mikešovu dlouhou srst. Po neznámém předku zdědil také křivé nohy a pomačkaný obličej. Odvezl si ho výstřední pán na koštěti. Bohužel brzy zemřel - ale než jsme se o všem dozvěděli a pro kocoura přijeli, adoptovala ho jakási školačka.
Černou zelenookou kočičku si vzala jedna stará paní ze země Taškářů.
A poslední, malého černého kocourka, dostala ševcova rodina z Hrusic. Pojmenovali ho po otci.
Závěrečná poznámka:
Technicky vzato drabble protiřečí jednomu staršímu, ale... Vlastně vůbec. O časoprostorových paradoxech v okolí klubovny bylo již psáno, a navíc jsou všechny kočky Schrödingerovy. Viz kniha Nefalšovaná kočka.
Pokračování letošní série, v níž Hermiona, a teď už i Sirius, zachraňují své oblíbené knižní postavy. Navazuje na Chladnou (https://sosaci.net/node/61115)
Varování:
Násilí, implicitní i explicitní.
Drabble:
Zmatek bitvy byl obrovský. Vichr Smršti kvílel, chodby se otvíraly a zavíraly, bohové a ascendenti hráli svoje velké hry na kulisách krvavé řeže. Hermiona se Siriem se krčili za hromadou suti a jemně usměrňovanými kouzly se snažili chránit své přátele.
„To je Karsa,“ vydechla Hermiona a obrátila Siriovu pozornost na obrovitého válečníka.
Ten držel pod krkem Bidithala. Nijak se s ním nepáral, za pár minut už překračoval jeho mrtvolu. Karsa sice za svůj život znásilnil mnoho žen, počínání tohoto úchylného mnicha však bylo moc i na něj. Jednu z těch dívenek si oblíbil, ač nebyl jejím otcem… proto přišel trest.
