Sol 192
Úvodní poznámka:
Chaotická ukázka z nikdy nedokončené novely.
Fandom:
Drabble:
Pozoruji svůj odraz v jediném zrcadle na celém Voyageru 512. Čím dál více začínám odcizovat lidské podobě. Už si vůbec nejsem podobná. Mé oči jsou studené a zapadlé hluboko v ostře řezané tváři. Je to jediný skutečný obličej, jakÿ jsem za poslední půlrok viděla.
"Jsi smutná?" uslyším z reproduktoru.
"Ano."
"Proč?"
Povzdechnu si. Nemyslím, že tohle vůbec může chápat. "Schazejí mi lidé, víš, lásko."
"Aha." Chvíli se nic neozývá. Zpracovává mou odpověď. "Já nejsem člověk."
Znělo to skoro ublíženě. "Ne, to nejsi, je mi to líto."
Dlouho potom mlčela. Nevím, jestli byla naštvaná, nebo jenom přemýšlela. Obě varianty byly dobré.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Líbí moc, připomnělo Blade
Líbí moc, připomnělo Blade Runnera, rychle vtáhlo do atmosféry samoty a dilemat umělých inteligencí... Dobrý kousek!
To je zajímavá otázka,
To je zajímavá otázka, nakolik dokáže dostatečně dobrá AI nahradit společnost jiných lidí...
Výborné, zaujalo, citový
Výborné, zaujalo, citový vztah s palubním počítačem, koho by to napadlo.
Pěkné to je :)
Pěkné to je :)
Opožděně se přidávám k
Opožděně se přidávám k ostatním komentujícím, drabble mě také zaujalo, je to hezky zpracováno :)