Ve stájích
Longina a Dominius, část 2 :D Našla bratra, je čas na dialog :D
„Gino!“ zvedl hoch na sestru hlas. „Pomátla ses na rozumu?“
Dívka k němu přísně vykročila.
„A ty? Být ve stájích…, a sám! Co kdyby tě nějaký kůň kopl? Umíš si vůbec představit, co to s člověkem udělá?“
Dominius sestře věnoval nechápavý pohled.
„Na rozdíl od tebe, mě koně mají rádi,“ oponoval.
„Ano, ale jsou to stále jen zvířata… Nikdy nevíš. Mohou se leknout, co potom? Budeš smrtelně raněný a ani to nepostřehneš…“
Dominius si povzdechl. Copak se o něj nikdy nepřestanou bát? Nemohou přeci být pořád všichni spolu…!
„Nic mi není…,“ odtušil nedůtklivě.
Longina se na něho nakonec shovívavě usmála.
S každým dalším pokořeným tématem si říkám, zatím to jde. A s každým se víc a víc hrozím chvíle, až to jednou nepůjde... :D
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To každý :-) pěkné drable
To každý :-)
pěkné drable
Tak jen krátký dialog,
Tak jen krátký dialog, potřbeuju se v příběhu taky začít někam posouvat, představování už bylo dost :D
Starostliví sourozenci. S
Starostliví sourozenci. S těmi je taky potíž. :D
To jo, zvlášť když to
To jo, zvlášť když to přehánějí :D
Jo když kopne kůň, tak je to
Jo když kopne kůň, tak je to jak - když kopne kůň. Nechceš aby tě kopnul kůň...
Nikdo nechce aby ho kopnul
Nikdo nechce aby ho kopnul kůň... :D