Ani sousto
Zvířený prach cesty mu vlétl do hladových a žíznivých úst a jakoby je zaplnil.
Ten pocit už ale neznal.
Padl na kolena a kašlal.
Vkleče zahlédl mezi kamením ječmenné zrno. Stiskl ho mezi okousanými nehty, vložil si ho do úst a pomalu žvýkal.
Hladové křeče zabolely jak rána dřevorubeckou sekerou.
Po cestě šly dvě ženy. Natáhl se k nim s prázdnou miskou.
"Jíst... jíst!"
Znaly ho. Obešly ho širokým obloukem.
"Jíst."
Roztřesenými prsty vytřel misku a strčil si je do úst.
Jako medvídě sál z prstů zbytky čehokoli.
Zuřivě.
Kousl se. Do úst se mu vylila krev.
Sál, kousal, hltal.
Eresychton z Thesálie byl řecký král, který byl nesmírně pyšný a jako mnoho pyšných králů řecké mytologie na svoji pýchu a zpupnost draze doplatil.
Zločin, který zpečetil jeho osud, bylo pokácení posvátného dubu zasvěceného bohyni sklizně a plodnosti Démétér.
Démétér je mezi řeckými bohyněmi jedna z těch hodnějších, tohle ji ale trošku nakrklo, takže povolala Limos, hlad, jednu z hrůz z Pandořiny skříňky, aby Eresychtona utrápila. Eresychton od té doby trpěl hlady, čím víc jedl, tím větší hlad měl.
Prodal všechen svůj majetek za jídlo, prodal dům, prodal království, několikrát prodal dceru (ta mohla měnit podobu, tak novým majitelům vždy utekla), ale hlad rostl a rostl a rostl, až nakonec Eresychton snědl sám sebe, aby ukončil své trápení.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No teda, to je drsný. Tuhle
No teda, to je drsný. Tuhle báji jsem vůbec neznala.
Až je mi ho líto, chudáka.
Téda, to je nějaká málo známá
Téda, to je nějaká málo známá! Něco mi teda říká nebožák zahubený Hladem. Ale nevím, jestli to bylo tohle. Děsivé, velice drsně působivě ztvárněné.
Tyjo, to jsem vytěsnila, ale
Tyjo, to jsem vytěsnila, ale teď když to píšeš, tak si vybavuju, jak mi to přišlo dost nechutný, tenhle trest. Ale oni vůbec řecký bohové uměli pěkně trestat.
Byla to pěkná snůška prevítů.
Byla to pěkná snůška prevítů. Jak nahoře tak dole, no. :D