Kouzelná babička

Ta stará paní na něj mávala holí už od výlezu z metra. Hanba by ho fackovala, kdyby nepočkal. Notabene, dorazil na Vltavskou se značným předstihem, do času odjezdu zbývala luxusní minuta. Ovšemže myslel hlavně na to, jak by ta chuděra čtvrt hodiny vyhlížela další čtrnáctku, avšak skutečnost, že navzdory jejímu šouravému nástupu stíhá být na Masaryčce včas, plnilo jeho duši pocitem dokonalého míru.
„Tumáš, panáčku, za to, že jsi mi neujel,“ povídá stařena na Spořilově a nasype mu do dlaně hrst oříšků.
„Babičko, to jste si nemusela dělat škodu,“ praví Ondřej s úsměvem.
„Ále, jakápak škoda, ty jsou z Toffifee.“