Nová jména, nové začátky

Jeho mysl bloudila mezi kavalkádami galaxií, tančila po kometách a koupala se ve hvězdném prachu, než začala padat kamsi dolů… do chřípí ho udeřil nesnesitelný puch splašků z celé Temné strany. Nemusel otevírat rozbolavělá víčka, aby věděl, že je v hnojných jamách Glyve.

Znal to místo, vlastnoručně na ně mnohé poslal, i když sám se zde ocitl poprvé.

Pohlédl na svoje zápěstí. V jeho mysli stále rezonovala vzpomínka na bolest po ranách, které na nich sám otevřel, sám, leč ne z vlastní vůle. Kůže na jeho znovuzrozeném, nahém těle byla netknutá.

Plukovník-který-nikdy-nezemřel začal přemítat o novém jméně. A o pomstě.