Nelze zůstat uprostřed
Po včerejším náhlém nápadu, zase pot. Je to těmi letošními tématy nebo mi v mém sedmém ročníku DMD už vysychá zdroj inspirace?
Seděl nad tím proklatým dopisem, už od chvíle, kdy mu jej mistr předal, vraštil čelo a skřípal zuby. Byl na hranici mezi dvěma zradami a věděl, že si bude muset jednu z nich vybrat.
Na jedné straně stál jeho starší bratr, kterému byl povinován poslušností. Na druhé stál král, jemuž podle práva náležela celá říše. Věrnost koruně by měla mít přednost před poslušností vazala pánovi. Krev je však krev a pak tu byly ještě ty hořící hranice se skutečnými i domnělými nepřáteli…
Zřejmě právě to rozhodlo. Nikdy ti to však, bratře, neodpustím, pomyslel si Stannis, když překročil tu pomyslnou linii.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hodně dobrý
Hodně dobrý
Moc děkuju. :-)
Moc děkuju. :-)
Výborný! A za mě je to trochu
Výborný! A za mě je to trochu obojím, člověk se prostě musí smířit s tím, že tak geniálními nápady jako ve svých prvních ročnících už bude hýřit čím dál řidčeji. :D
Děkuju za pochvalu.
Děkuju za pochvalu.
Hmm, tak to neni moc dobrá zpráva. Doufala jsem, že to je těmi tématy... :-/
Věřím, že existují výjimky :-
Věřím, že existují výjimky :-) a zase to člověka o to víc potěší, když ho něco fakt dobrého náhodou napadne!
Na výsledcích tedy není
Na výsledcích tedy není problém s inspirací vidět. A Stannis by stejně víc ocenil, že je drabble vydařené, on na inspiraci nevěří.
Moc si cením hezkého
Moc si cením hezkého komentáře i s odhadem Stannisova pohledu. :-D
Jde spíš o to, že do pozdního večera pořád nevím, co psát, zírám do prázdné stránky, strachuju se, že to do půlnoci nestihnu, abych nakonec vzala za vděk nějakou nedotaženou asociací, kterou se horko těžko snažím dovést k pointě... Chvílema to bolí a já si říkám, proč to vlastně dělám. Ale jasně, i to je DMD. ;-)
Do háje, to je výborný
Do háje, to je výborný Stannis. Výborně vystižené dilema. A souhlasím s Lady Peahen. Stannis by jistě nespoléhal na inspiraci, ale na výsledek. A ten stojí za to!
Teda, až se červenám z tolika
Teda, až se červenám z tolika chvály.
Jo, to, že se nakonec podaří dát dohromady něco, co snad má hlavu a patu, je asi ten důvod, proč se vždycky kousnu a pokračuju v sebetrýznění, i když se mozku moc nechce. :-D
Skvěle vystižený Stannis.
Skvěle vystižený Stannis.