Jedna velká šťastná rodina 4

Drahá Esti Vero, každý správný romantický příběh musí skončit svatbou. Všichni na to čekáme. Všichni to chceme! A závěrečné usmíření je konečně tady.
Děkuji ti za úžasné vánoční přání, které mi dovolilo pomuchlat se s Henrym a Alexem taky jinde než ve vlastní hlavě (je to přesně tak úchylné, jak to zní!) a hrozně ráda jsem ti tenhle dárek psala.
Taky děkuji za trpělivost, se kterou jsi dočetla až sem. Krásné poVánoce přeju!

Díl čtvrtý: Den svatého Valentýna

Alex září. Henry má na sobě slavnostní černou uniformu královské kavalerie ("To je mužné fiží, jasné?" - "Doteď jsem netušil, že něco jako 'fiží' existuje.") a slušivou brigadýrku. Takhle nějak si Alex vždycky představoval prince z pohádky. Když sleduje Henryho, jak se směje a objímá s Pipem ("Už mu tak můžeme zase říkat, všechno odpuštěno.), pulzuje Alexem neskutečná míra štěstí.
Sám se pořád snaží upravit motýlka. Je neustále nakřivo.
"Nesnáším tenhle vynález. Určitě ho zase mají na svědomí Britové," zavrčí a asi po osmé ten zkurvenej mučící nástroj jemný hedvábný brokát se zlatým prošíváním rozváže a zkouší to znovu.
Henry se culí, beze slova sundá Alexovy ruce z vázanky a zkušeně vykouzlí elegantní uzel hodný budoucího hraběte z Inverness.
("Dědeček mi propůjčí jeden ze svých titulů? Budu hrabě? Jediný hrabě, kterého znám, je Monte Christo."
"Je to šlechetné. A zároveň je to další poťouchlost* starého pána."
"Jak to?"
"Kristepane, nastuduj si konečně něco z britských královských dějin!")
Pak si Alexe prohlédne a oči mu zaleje zvláštní příval něhy. Chtěl by asi tisíc věcí - říct Alexovi, jak je v tom bílém saku strašně sexy, políbit ho, přitisknout ho ke zdi, čapnout ho za ruku a odtáhnout ho na nejbližší letadlo a odletět do Austrálie nebo na Hawaii nebo na nějaký Fuckoff Island, co by si před tím spolu koupili. Nic z toho nemůže, tak se jenom usmívá, něžně ho drží za konečky prstů.
"Jsi nervózní?" zeptá se Alex.
"Já? Nevidím jediný důvod, proč bych měl být nervózní," zamumlá Henry a culí se. "Za pár minut to propukne, měl by ses jít připravit."
Alex ho políbí na tvář a vyrazí s malého salónku kamsi pryč.
Philip poplácá Henryho po zádech, mrkne na něj a taky zmizí. Henryho mučí třicet nekonečných vteřin ticha, než zaklepe Bea.
"Můžeme?"
Henry kývne.
Varhany v malém, totálně ve švech praskajícím kostelíku spustí krásnou melodii, svatebčané se postaví a první z procesí procházejí uličkou.
Britský korunní princ Philip vede americkou prezidentku v šatech, co připomínají bonbón ("Tohle má být pomsta za ty roky naší vzájemné spolupráce, že ano?"), princezna Beatrice kráčí ruku v ruce s Henrym. Shaana Shrivastavu málem u oltáře nepropustí jeho nádherně ozdobená matka ("Nechápu, co je špatného na tradiční indické svatbě!").
A pak se oči všech soustředí jen na konec lavic.
Vstupuje nevěsta.
Zahra všem vyrazí dech. Stříbrné šaty s dlouhou vlečkou se třpytí a nevěsta připomíná čerstvě napadaný sníh. Holá záda decentně překrývá bílá kožešinová štola, ale i tak ukazuje dost kůže, aby to bylo správě provokující. Alex, který přivádí nevěstu k oltáři, má trochu legračně vážný výraz ("Je jako moje druhá máma, rozumíš?"). Když ji nechává po boku Shaana, dokonce ji i otcovsky políbí na čelo.
Po obřadu následuje recepce a projev ženichova svědka.
Henry polkne. Ještě pořád nesnáší pozornost velkých davů.

***

Je už pozdě večer, když limuzína doveze Alexe a Henryho do Frogmore Cottage. Prostý domek o čtrnácti pokojích dostal Henry od dědečka jako vánoční dárek. Měl docela vážný proslov o tom, že se pro budoucí manželský pár nehodí, aby žil po boku neprovdané dívky, a prohodil i cosi o nevhodnostech, které by mohla vidět. Henry zaskřípal zuby a pokusil se i pod tím přívalem nabubřelosti najít laskavý dárek, který měl Alexovi i Henrymu dopřát maximální soukromí.
Dům ještě moc zařízený není, připomíná správné klučičí doupě ("Ano, v obývacím pokoji je jenom gauč, televize a PlayStation, co víc byste jako chtěli?"), ale brzy by se měl stát vhodným reprezentativním britsko-americkým domovem.
Henry skopne boty do kouta a souká se hned za dveřmi z uniformy.
"Opovaž se sundat si jediný kousek!" zamručí Alex.
"Zlato, jsem zpocený, unavený a nesnáším uniformy," kňourá trochu okatě Henry.
"A právě proto tě z ní musím vysvobodit já." Alex se rošťácky usměje a pak se oba rozběhnou do ložnice. Ostatně, do půlnoci ještě pár minut zbývá a svatý Valentýn se musí oslavit, jak se sluší a patří.

O dvě hodiny později sedí zachumlaní do županů a dávají si Henryho oblíbenou insomnickou svačinku - v lednici toho moc není, ale Cornetto nesmí už nikdy dojít! - a povídají si. Ostatně postkoitální hluboké hovory mají v jejich vztahu docela ustálené místo.
Nikdo z rodiny ještě nedal pokyn k oficiálním zásnubám, ale Henry už ví, že požádá Alexe o ruku na jeho narozeniny. Alex zase ví, že svatba bude na Nový rok a že nebude nosit bílou, protože on není žádná nevěsta. Plánování společného života na dvou kontinentech není snadné, ale James III. na Vánoce prapodivně vyměkl. Nikdy to nepřiznal, ale fakt, že Henry s Alexem zachránili život princezně Martě i malému Arthurovi, s ním hodně zacvičil. Snažil se být milý a výrazně se podílel na vyhledávání protokolárních bodů, které by ulehčily svazek prince a prvního syna.
Civilní obřad a následná bohoslužba anglikánského i katolického biskupa byl jenom prvním krokem z mnoha.
Princ Henry smí dodělat doktorát z anglické literatury a napsat knihu o Lordu Byronovi ("Ale pouze pod podmínkou, drahý Henry, že ta kniha bude dobrá!"), Alex coby studovaný právník smí bez nároku na jakoukoliv odměnu dělat právního poradce všem Henryho dobročinným nadacím ("Je mi jasné, že mladý muž v nejlepších letech potřebuje cítit, že nezahálí, snad vám tento post bude do budoucna dostačující.").
"I tak bude první homosexuální svatba v dějinách britské královské rodiny pecka. Ale díra do světa se dělá snáz, když nás moje rodina pro změnu zase jednou podporuje," zamumlá Henry s pusou plnou zmrzliny.
"Brouku? To zní, jako by ses už nezlobil," usměje se Alex.
Henry neodpoví. Ale usmívá se k zbláznění roztomile.
"Takže historie... huh?"

----------------------------------------------------------
*

Alexander Gabriel Claremont-Diaz obdrží v rámci civilního sňatku příjmení Henryho otce, tedy Fox, ale protože Alexander Gabriel Claremont-Diaz-Fox je spíš mučení než jméno, bude po vzoru královské rodiny užívat křestní jméno spolu s titulem.
Henry se po sňatku stane Vévodou ze Sussexu, Alex dostal titul Hrabě z Inverness. Určitý vtip spočívá v tom, že titul zní Count nikoliv Earl, jak je na ostrovech zvykem. A teď k tomu, proč je dobré, aby Alex znal dějiny.
Poslední nositelkou titulu Countess of Inverness byla druhá manželka prince Augusta, vévody ze Sussexu, nejmladšího strýčka královny Viktorie. Ten titul jí udělil už coby své milence a ona ho hrdě nosila i po sňatku a nikdy se nechtěla titulovat jako vévodkyně ze Sussexu.
Předpokládám, že král James III. zvolil právě tento titul jako drobnou narážku na milenecký nemanželský poměr a zároveň zábavný odkaz v kombinaci s Henryho budoucím titulem.
A nebo prostě moc plkám. ;-)