Chucpe

Crowley s očekáváním pozoroval Azirafalovu reakci.
Azirafal skákal pohledem z alabastru na démona a zpátky.
Crowley s hlasitým srknutím dopil svůj nápoj, odstrčil anděla stranou a vpotácel se do knihkupectví. V elegantní půl otočce dosedl na gauč a pronesl: „Spouštím kotvu.“ Pak si hodil nohy nahoru, hlavu nechal padnout na polštář, Azirafalovi poslal vzdušný polibek a usnul. Kravata mu provokativně visela až na podlahu jako lano od pomyslné kotvy.
Azirafal se zhluboka nadechl, rozhlédl se po liduprázdné ulici a pak provedl malý zázrak, kterým přesunul pultík dovnitř. Zavřel dveře a přešel ke gauči. Vzal z křesla deku a démona přikryl.