Překážky
Čas dlouho pokojně plynul. Stromky kolem longbournského dvora vyrostly do úctyhodné výše, než pan Bennet s typicky šibalskou jiskrou v oku vydechl jednoho rána naposledy.
Pan Collins se na svůj nový majetek doslova třásl.
"Těším se, má Charlottko, vskutku. V celém domě budeme muset vyměnit tapety, samozřejmě...," rozvíjel své plány.
Charlotta byla posmutnělá a zároveň tušila, že to stěhování nebude jen tak.
Hlavní dveře pan farář horko těžko zdolal. Každé další - do salonu, do komory, do ložnic - stály za samostatné dobrodružství.
Pan Skim, se kterým se pan Bennet kdysi seznámil v Bathu, nebyl jen obratný artista, ale též šikovný zámečník.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mně tam chybí jenom bědující
Pořád nejsem pevně rozhodnutá
Pořád nejsem pevně rozhodnutá, ale soudím, že pan Bennet ji přežil a posledních pár let strávil v blaženém klidu.
Já bych to tak taky viděla :)
Já bych to tak taky viděla :) Ona zemřela pokojně na svém, a on si mohl připravit pro Collinse poslední vtípek.
Bezva!
Slizoun jeden! ;)
Slizoun jeden!
;)
:)
:)
správně.. třeba jako dveře bez kliky, bez zámku, bez zámku a kliky...
dveře, za kterýma je tesně jáma se škorpiony.. pardon, jinej fandom...
To je bezva nápad. Ale chudák
To je bezva nápad. Ale chudák Charlotta,
Dobře mu tak, skrčkovi!
Dobře mu tak, skrčkovi!
A slz za pana Benneta... (nikdy jsem nějak nepřemýšlela nad tím, že by vlastně mohl zemřít...)
:)
:)
jojo, jsou to poněkud neobvyklé představy...