Brána se s třesknutím zavírá
„Ne! Ne, to nesmíte! To nemůžete!“
Z pootevřené brány zavane chlad a vůně bylin. Venku je horko, hlava k prasknutí těžká, po straně krku stéká pramínek potu. Tluče jí srdce, jako kdyby mělo vyskočit z hrudi.
Vystrkávají ji ven, děsiví ptáci s dlouhými ostrými zobáky.
„Jsou tam přece lidé! Ještě neumřeli, nejsou mrtví! Přestaňte!“
Někdo do ní strčí, upadne na dlažbu, uhodí se.
Sevřená pěst se otevírá, vypadne z ní svazeček zelených snítek. Fialové květy pokryjí zem, těžká bota je rozdrtí v prach.
Bílý kříž na dveřích volá o pomoc.
Ale do domu U Tří zlatých kaprů už nikdo nepřijde.
Kdyby kontrolor tápal.
Babské ucho = šalvěj = během moru se jí vykuřovaly místnosti.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
to je zatraceně působivý, brr
to je zatraceně působivý, brr
Jo, je to dost brrr. Děkuji
Jo, je to dost brrr. Děkuji moc.
Krása
To je dojemné a krásné
Moc děkuji.
Moc děkuji.
To byly hrozné časy, a nebylo
To byly hrozné časy, a nebylo nic kromě bylinek a zahalených ptáků...
Pak už jen velké nekonečné hroby.