Osud s přívlastkem
Odehrává se někdy těsně poté, co se Lockwell vítězoslavně zbavil členů rady, aby zjistil, do jakého hnoje se tím dostal.
Gerard Lockwell se probíral dokumenty od Androgenů a pomyslně si rval vlasy. Měl pocit, jako kdyby seděl na dvou židlích, ke kterým má připoutané nohy a každá se rozjíždí opačným směrem.
Tohle měla být ta nejlepší alternativa, ze které by se dalo ještě nějak vylhat?
Co jim měla dát dost času na to, aby to nějak zvrátili?
Vrtěl hlavou. Jak tohle rada před 100 lety mohla vůbec schválit? Výběr z hrozných a ještě horších osudů Země a jejího lidstva. Opravdu prvotřídní jakost.
A na něm teď bylo to nějak zachránit.
„To jsem vážně zvědavý, co vymyslíme,“ pomyslel si a zaúpěl.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skoro bych ho až politovala
Skoro bych ho až politovala
Já myslím, že se podobně cítí
Já myslím, že se podobně cítí každý, kdo po někom přebírá agendu ve chvíli, kdy už dotyčný není v dosahu pěstí...
Oh. Věru pěkné a zajímavé
Oh. Věru pěkné a zajímavé drabble. Co teď?
Vím, že se opakuju, ale je to
Vím, že se opakuju, ale je to špičkový antihrdina.