Bod zlomu

Když mu tehdy v nemocničním pokoji Severus odmítl prozradit, kam se s Hermionou chystají zmizet, do srdce ho bodaly desítky nožů.
Cítil žal z nevyhnutelné ztráty. Cítil zklamání, frustraci a totální bezmoc.
Pomyšlení na to, že s ním nesdílí už ani vteřinu života, ho zevnitř drásalo jako kartáč na čištění ran.
Nejvíc ho ale bolelo vědomí, že si nezaslouží jeho důvěru, protože je nespolehlivý a nepoučitelný notorik, u kterého hrozí, že si po flašce skotské pustí hubu na špacír.
Od té doby se alkoholu nedotkl.
Bylo to překvapivě snadné.
Mnohem snadnější než přestat myslet na to, jak se dotýká Severuse.