Úvaha Lva v kleci jatého
Když náhodou v hospodě U Médi běží v televizi nesmrtelný film s neméně nesmrtelnou scénou recitace básně o lvech bijících o mříže, je to pochopitelně pro kamarády příležitost dobírat si Lva. Ale ten je překvapí hlubokomyslnou úvahou.
"Já vím," praví Lev, "od malička se mi smáli, jak biji o mříže. A já měl často pocit, že jsem v kleci. Zvlášť od doby, co jsem se oženil. Avšak - vykládal jsem vám o svém kámoši Oktaviánovi?"
"O tom, co tě vytáhl na pánskou jízdu, po níž jsi spadl do oné klece?"
"Ano, vždy mě fascinoval, jak to umí se ženskými. Užívá si, žádný vážný vztahy.
Ale jak jednou skončí? Nechci to vidět. Ten rodinný krb mu nic nenahradí. Bude mít, panečku, pořádně krušný stáří!"
A vzápětí, dopiv poslední doušky piva, zvolá:
"Méďo, platím a mizím zpět do své klece!"
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-)
Vskutku velmi pěkné a hluboké drabble. :-)
Milý Lve, svobodný člověk
Milý Lve, svobodný člověk žije jako člověk, ale umře jako pes, ženatý žije jako pes, ale umře jako člověk. Proto, jak praví klasik, je nejlepší do toho praštit k stáru. Nečte Oktavián klasiky? :)
;-))) (Úsměv patří drabbleti
;-))) (Úsměv patří drabbleti i tomuto komentáři.)
Děkuji za všechny pochvalné
Děkuji za všechny pochvalné komentáře. Co se týká myšlenky, aby se Oktavián řídil klasiky, naplánovat si toto sice může, ale nemusí mu to vyjít. Jinými slovy - už ho, starého vypelichance, nemusí žádná chtít.
To je pravda. Vlastně jsem
To je pravda. Vlastně jsem kdysi vymyslela postavu takového (snad sympatického) záletníka a požitkáře, který do toho nakonec praštil taky až když sám chtěl a ještě na tom vydělal, ale to se nemusí stávat tak často. Zvlášť když bude opelichanej.
Jo, pamatuju si to. Lev
Jo, pamatuju si to. Lev uvažuje správně. Je milé, že to jejich manželství přece jen není tak beznadějné.
Děkuji za reakci; Lvovo
Děkuji za reakci; Lvovo manželství opravdu beznadějné není a já doufám, že tato postava i se svými blízkými bude figurovat v mnoha dalších ročnících DMD.