Hodina lektvarů

Milan Travič v lektvarech vynikal. Umění bublajících kotlíků si zamiloval už v dětství. Věděl, že nezáleží jen na citu, správném poměru a pořadí, ale také na kvalitě surovin. Vždy si vybíral ty první jakostní třídy.

Pracovali ve dvojicích. K němu se vnutil Sylwester Ziemniak, největší pošuk jejich skupiny. Milan mu zakázal, aby se čehokoli dotýkal, a pustil se do práce.

Bylo skoro hotovo.
Přidal jed štíropýra.
„Teď ambrózie?“ ptal se Sylwester.
Přikývl. Periferně viděl, jak Ziemniak sahá... Pro plod třeskpapriky?!

„NE!“ stihl zařvat, než to padlo do kotlíku.

Výbuch! Skutečně prvotřídní.

Tma.

Probral se o tři dny později. Na ošetřovně.