Nechat na holičkách
Bylo to jako zásah z hůry. Na horizontu se objevil náš tank.
"Jsou tady!" "Konečně!" "Pojďte!" Slyšel jsem jásající hlasy těch, kteří se až doposud drželi naživu z naší skupiny. Když nás Jamie opouštěl se slovy, že přivede posily, nevěřil jsem mu. Přišlo mi jasný, že vezme roha, nebože padne do zajetí (nebo obojí) a nebože prostě nikoho nenajde od nás... a pak padne do zajetí.
"Sakra... nenechal nás na holičkách," povzdechl si kapitán a natáhl ke mně ruku, abych mu pomohl na nohy.
"Jdem domů, kapitáne," přikývl jsem a podepřel ho opatrně ramenem. "Bude to dobrý. Dostanem se domů."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
výborné a ten poslední
výborné a ten poslední odstavec je strašně dojemný