Úskočná milovaná
Fandom:
Drabble:
Její bratr ji podvedl.
O sestře raději ani nepřemýšlet.
Jí se nezbaví, ale může se jí pomstít tím, že si udrží lásku společného manžela.
Jeho má brzy opustit.
Rodina, ve které byla vždycky tou poslední, se brzy nadobro rozloučí.
Mohlo by jí to stačit.
Vykročit vstříc životu, který snad bude šťastnější.
Dovolat se požehnání, o které se tak pevně opírá muž, jenž ji miluje.
Bůh... po těch dvaceti letech tak známý... a přece stále cizí.
Pomsta a touha po jistotě se spojí v ruce, která se natáhne pro domácí modly.
Hanba ženství je spolehlivě ukryje.
Bratr odtáhne domů s nepořízenou.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já vím, tohle znám! Parádní
Já vím, tohle znám! Parádní zpracování tématu, krásně napsáno.
A já si budu muset
nechat poradit... Sepsáno pěkně, příběh, jak ostatně všechny v Písmu, přesahuje do obecné zkušenosti, pomsta a "jistoty" jsou spolehlivými lákadly domácích bůžků... (Zdvořile: v první větě opravdu "povedl"? Nemá být "podvedl"?)
Má, děkuji.
Řeč je o Ráchel. Když Jákob po letech služby konečně odchází od Lábana (tajně), Ráchel ukradne domácí bůžky (bez vědomí Jákoba). Když je Lában dožene a Jákobovi krádež vyčte, Jákob mu řekne, ať prohledá celý tábor a usmrtí toho, kdo krádež spáchal. Rachel bůžky ukryje ve velbloudím sedle, na němž se usadí, a Lábanovi řekne, že nemůže vstát, protože menstruuje. Lában nic nenajde a s Jákobem se rozloučí v míru.
Poznala jsem,
i když podle tónu jsem nejdřív hádala Leu. Já totiž vždycky chápala Ráchel jako tu šťastnější.
Zjednodušeně to tak je,
Zjednodušeně to tak je, protože je "milovaná". Ale v tom příběhu je toho velice málo, co by to podporovalo. Ráchel je ta, která zůstává neplodná a nenaplněná. Ta, která neustále o něco se svojí sestrou bojuje. A krade bůžky, místo, aby plně přijala kult svého muže.
No jo,
vlastně. To mě nenapadlo. I když vlastně ten příběh znám.