Romance o vínu
Letos bych (v rámci sebepropagace) vyzdvihnul dvě věci. Poprvé se mi podařilo napsat delší seriál, což jsem až dosud považoval za značně obtížné, ale hlavně, napsal jsem svou úplně první báseň (a to nikoli jen v rámci DMD), což jsem až dosud považoval za naprosto nemožné. Takže můj výběr je jasný :-) Psáno na téma Sklepmistr.
z Burgund, kde vína sluncem zlaceného dost,
přivezl sobě darů — vévody co host —
kořenů révy rovnou tisícovku k tomu.
Svolal pány, co jich v Čechách bylo,
co měli alespoň malý kousek lánu,
a rozkázal jim (líp na jižní stranu)
víno vsadit, aby v slunci zrálo.
"Takové novoty přec nejdou!" by odvolal
hned krále prosí jeho páni věrní.
"Já dvanáctero odpustím vám berní!"
znaje svých paličatých Čechů, zvolal král.
Tak réva vsazena a roste výš,
na hroznech horké slunce hraje,
a král se těší, až vína z ráje
si plnou k retům zdvihne číš.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
jo, ta se povedla :-)
jo, ta se povedla :-)
To je fakt dobré. *uznale
To je fakt dobré. *uznale pokyvuje hlavou*
To že mi uniklo?
Trestuhodné!!! Povídka perfektní :-)
Takže takto s tím vínem bylo?
Takže takto s tím vínem bylo? Kdepak Bušek z Velhartic, Karel se postaral sám.
A to je fakt prvá? Paráda!
A to je fakt prvá? Paráda!
Je. Opravdu. A díky moc :-)
Je. Opravdu.
A díky moc :-)