Ale hanbu tvého srdce
Téma Můj nejlepší přítel zrcadlo
Prsty si pohrávaly s látkou zakrývající magický artefakt, který měl v úmyslu prostudovat.
„Koho tam vidíš?“ ozvalo se za ním.
Nejmocnějšímu čaroději své generace se stáhlo hrdlo.
„Přišel sem si promluvit o studentech, co mi minulý týden udělali z hospody kůlničku na dříví. Ale nechci tě okrádat o čas s tvým drahocenným… přítelem,“ pokračoval mladší bratr nemilosrdně.
„Aberforthe,“ začal Albus.
„Jeho nebo ji?!“
Mlčel. Aberforth vztekle hodil kus pergamenu na zem a vyrazil z místnosti.
„Neměl jsem odvahu se podívat,“ přiznal učitel prázdnému kabinetu.
Jaký člověk by toužil vidět svou zesnulou sestřičku méně než jednoho z jejích vrahů?
Strhl závěs.
Tenhle rok jsem chtěla věnovat Albusovi a Gellertovi, pak jsem ale při psaní zjistila, že tak nějak samovolně tíhnu spíš k Aberforthovi. Nenapsala jsem zdaleka všechno, co jsem chtěla - ale přes všechnu nespokojenost, kterou vůči sobě cítím, tu jsou věci, se kterými spokojena jsem. Tohle drabblátko je jednou z nich. :)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tohle už jsem, tuším,
Tohle už jsem, tuším, komentoval, ale klidně to okomentuju znova, protože je to prostě fakt dobré. :)
...
naprostý souhlas.
Vždy mi vrtalo hlavou, proč se Rowllingová zmínila o Aberforthovi až v posledním díle, ale z tohohle drabblete čiší tak nesmiřitelná nenávist, že jsem pochopila, jak moc se odcizili. Na Abevě místě by mi také dělalo problém bratrovi odpustit.
A pamatuji, přes unikání
A pamatuji, přes unikání souvislostí líbilo tehdy, líbí teď!