Nic
Ze života, byť pro účely drabblete lehce přibarvené.
Šla - pomalu, mechanicky, noha střídala nohu. Neměla nic, jen bolest hlavy a pozvolna vznikající puchýře. Od rána nepila a snědla jen dvě nasbírané hrsti malin.
Smrkový les se zdál nekonečný. Kam jde? A nebyla tu už? Ztratila se?
Do oka jí vlétla muška. Prudce zamrkala, ale k ničemu to nebylo.
Netušila, kolik je hodin. Když měla pocit, že už neujde ani krok, lehla si do trávy.
Co tady do háje dělám?
Ale pak se podívala kolem sebe. Slunce svítilo. Ptáci zpívali. Potůček vedle ní byl průzračně čistý. A najednou si to uvědomila, intenzivně jako nikdy dřív.
Žiju.
Začala se modlit.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo, tyhle momenty v lese za
Jo, tyhle momenty v lese za to stojí. Moc pěkně napsaný. :))
Děkuji.
Děkuji.
Bloudění v lese se dá přežít
Bloudění v lese se dá přežít - pokud je to v Čechách a není to v zimě nebo tak. Potůček potěší.
Ono v českých lesích často
Ono v českých lesích často stačí prostě držet se cesty, většinou netrvá tak dlouho, než člověk dorazí k silnici nebo někam do civilizace :)
Moc krásné :)
Moc krásné :)
Děkuji.
Děkuji.