Večer v prázdném městě
Nesoutěžní.
Na staveniště se snáší soumrak. Pracovní ruch ustal, utichlo bušení kladívek i písničky řemeslníků. Jen řetězy hupcuků skřípou ve večerním vánku.
Mínka se toulá ulicemi prázdného města. Baráky z prken a papundeklu vypadají jako kulisy ochotníků. Smrkové dřevo voní pryskyřicí.
Jenomže zavřeš oči a všechno se změní. Ruch a shon, sténání a křik deliria, rychlé kroky sester a šourání invalidů, úsečné povely lékařů, pach desinfekce a hnijících ran, píšťaly lokomotiv, přivážejících nové a nové raněné z Haliče, Zakarpati, Itálie.
Mínka prudce rozevře víčka. Ticho kolem ji málem povalí.
Z otvoru po suku pomalu stéká pryskyřičná slza. Mrknutím zažene svou vlastní.
Pardubická vojenská nemocnice byla postavena během zimy a jara 1914/15 na 80 hektarech. Tvořilo ji 365 baráků, každý 160 metrů dlouhý. Bylo to skutečné město s vlastními pekárnami, prádelnami, ubytovnami a restaurací pro personál, jatky i drůbežárnou, s pěti vlastními nádražími.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jak by se dneska v některých
Jak by se dneska v některých zemích hodila... :-/
Sugestivní popis.
To jo, bohužel :(
To jo, bohužel :(
Opravdu vydařené. Slovy
Opravdu vydařené. Slovy vytváříš obrazy. Ráda Tě čtu.
Díky, to mě těší.
Díky, to mě těší.
Ty jo, to je skvělé prostředí
Že jo?! Nemocnice mě nadchla,
Že jo?! Nemocnice mě nadchla, teď ještě vymyslet ten příběh :)
Wow, tak jsem se zase
Wow, tak jsem se zase dozvěděla něco nového! :)
To mě těší! Já se v DMD
To mě těší! Já se v DMD vždycky dozvim spoustu nových věcí.
Hodně dobré a sugestivní.
Hodně dobré a sugestivní.
Akorát technická: nejsem si jistá tou Francií, Rakousko-Uhersko se na západní frontě neangažovalo (ale v Itálii jo, nezanedbatelná fronta byla i srbská, východ je jasný), pokud vím, jestli brali do Pardubic raněné Němce ovšem netuším.
Díky za připomínku, teď honem
Díky za připomínku, teď honem to nemůžu dohledat, radši jsem to opravila. Vím, že v Pardubicích byli jako pacienti i vojáci nepřátelských mocností, ale s tou Francií si nejsem jistá.
Wau
Wau
:-)
:-)
Kytko, jak ty dokážeš sto
Kytko, jak ty dokážeš sto slovy každý obrázek tak dokonale vykreslit...
Děkuju, ty umíš člověka
Děkuju, ty umíš člověka potěšit.
Velice sugestivní.
Velice sugestivní.
Děkuju, zatím se ale ještě
Děkuju, zatím se ale ještě nic neděje :)
A já se opravdu těším, až se
A já se opravdu těším, až se dít začne.
Doufám, že přijde nějaké
Doufám, že přijde nějaké inspirativní téma. Zatím mě zoufale nic nenapadá.
Krásně píšeš, ráda tě čtu.
Krásně píšeš, ráda tě čtu.
Díky moc, já tebe taky :)
Díky moc, já tebe taky :)
No krásně využité téma.
No krásně využité téma. Výborné.
To jsem ráda, že je téma
To jsem ráda, že je téma vidět. Děkuju.
S kontrastem pracuješ skvěle!
S kontrastem pracuješ skvěle! A taky rytmem: pomalu pomaloučku a pak ratatata slov, aby uzavřeno příměřím.
Děkuju, Havrane! Chtěla jsem
Děkuju, Havrane! Chtěla jsem tu vizi vypíchnout, jsem ráda, že to tam vidíš.
Brr, nepříjemné místo.
Brr, nepříjemné místo.
Zatím ještě celkem
Zatím ještě celkem mírumilovné, ale bude nepříjemné, bude.
Zapisuji si i na příští hodinu dějepisu
Tohle rozhodně je můj šálek kávy. :-)
Jej, to mě těší!
Jej, to mě těší!
Tý jo, to zas vypadá na hodně
Tý jo, to zas vypadá na hodně dobrou sérii.
Ty to prostě vždycky napíšeš
Ty to prostě vždycky napíšeš tak, že to před sebou vidím, jako bych tam byla. A o pardubický nemocnici jsem vůbec nevěděla, děkuju za rozšíření obzorů...