A po zimě přijde...?

„Květen…“ mumlal si Artur, když v županu odhrnoval sníh. Po ránu byl rozladěný.

Odhodil poslední várku, narovnal záda a vrátil se k nevypitému šálku čaje. V tom spadla první vločka… za ní druhá… třetí… Zaskřípal zuby a naštvaně odhodil lopatu.

„Zpropadená zima, kde vězí slibovaná obleva?“

* * *

Mezitím na příslušném spádovém stavebním úřadě pro planetu Zemi

„Žádám o povolení přepnout do režimu jara,“ vyhrkl podsaditý muž a podával smrdutému tvorovi formulář, už po patnácté za poslední měsíce.

Vogon zamlaskal a zakroutil hlavou. „Bohužel, chybí zde podpis celního úřadu. Povolení se zamítá.“

„K čertu s byrokracií!“ Nasadil si čepici a odporoučel se.