Počkají na mě
Desítky minut rozmýšlení barevných kombinací. Někdy hodiny. Vzdálené náročné cesty pro ideální materiál. Nepočítaně peněz v zásobách.
Uzlík k uzlíku, nekonečné možnosti vzorů. Některé miluju, jiné nechci ani vidět. Všechny mají systém.
Korálek ke korálku, pokaždé nové získávání zažitých technik a radost z růstu práce pod rukama. shinyyyy!
Půlka přízí mi nesmí na oči, natož na kůži, nicméně háček beru do ruky s úlevným oddechnutím. Kovově cinká.
Jednou, jednou zase natáhnu osnovu na stav a hodiny, dny a měsíce ji budu krmit útkem. Možná si troufnu i na dvě brda.
Textilní techniky byly, jsou a budou palivem pro můj oheň.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je moc krásné a nadějné.
To je moc krásné a nadějné.
Jé, to je taky krásně napsané
Jé, to je taky krásně napsané štěstí!
Snad bude brzy prostor ho
Snad bude brzy prostor ho trochu přiživit!
<3
Nádherně barevné a umělecké (a ještě k tomu praktické) štěstí :)
Cítím to stejně. Utrhávám chviličky, kdy se k něčemu 'svému' můžu upnout. A víš co? Je jich čím dál víc. Ono to půjde. *hugs*