Kolik personifikací se vejde na vůz?
Řím, duben 46 před naším letopočtem
Mezi davy volajícími slávu, nastoupenými vojáky zpívajícími sprosté písně a kořistními sochami projížděl vůz náramně pomalu.
Jeho kola tak na dláždění nedrkotala a jelo se jim pohodlně. Jádrem toho všeho byl proplešatělý vojevůdce středního věku, který hrdě zdravil lid.
"Tolikrát se ke mně modlil. O mě se modlil! Myslel jen na mě," řekla se sebeslavným úsměvem, "na ni skoro nikdy. O ní jen mluvil."
Victoriina ruka ukázala k velké soše Romy.
Druhá žena jedoucí na voze se na ni podívala s vážnou tváří, věděla, že je s ním už od jeho narození. Naklonila se k mužovu uchu.
"Pamatuj na mě."
Vím, že v zadání bylo, že to nemají být bohové ani bohyně, ale když oni ti Římani dělali bohy a bohyně ze všeho.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
to je výborné
to je výborné