Návrat ke každodennosti

Ráno Bábi vyrazila časně.
Nejdřív ostříhat nehty starému panu Dolejšovi a poslechnout si jeho trápení.
Posléze k vdově po mlynáři, donést jí bylinky a kozí mléko. Nenápadně jí navrhla, aby občas zašla za panem Dolejšem na kus řeči.
Dopoledne zakončila v dřevařské osadě, kde prohlédla namožená záda, rozseklou nohu i podebraný palec.
K obědu se stavila ze Stařenkou.
„Jak se má Žuchlík?“
„Dobře, Esme, jen se teď kluci budou lesa chvíli stranit.“
„Jen jim to prospěje, když je doma zapřáhnou. Nu, já už musím, práce čeká.“
„Nemáš toho trochu moc?“
„Někdo se o to postarat musí.“
Jen toho nějak neubývá.