V podvědomí

Vlastně ani nevěděl, jestli ho stvořil, nebo jestli byl Steven vždycky jeho součástí, skrytou někde hluboko pod povrchem. To byla otázka pro někoho jiného, a nikdo jiný o něm nesměl vědět.
Hlavní bylo, že Steven mohl existovat bez bolesti, která ho táhla ke dnu. Bez jizev a bez viny a bez strachu. Mohl přijít pokaždé, když už všeho bylo moc, schovat ho uvnitř, a žít chvilku svůj legrační, bezstarostný nerdovský život.
Lepší život, šeptal někdo v pozadí, pro lepšího člověka.
Bylo tak jednoduché se stáhnout, propadnout se do hlubiny a předstírat, že on je ta iluze, kterou si někdo vysnil.