Neříkej to
Bezprostředně navazuje na Vzhůru k výškám, mezitím proběhlo silně atmosférické Ještě není tma, ale stmívá se.
Nevím, kdo z nás je víc na prášky z toho, že těch slov zkrátka není a nemůže být víc – jestli já, nebo hlavní protagonisté.
Azirafal se cítil jako Jonáš v břiše velryby.
Prchal před pokyny Božího Hlasu zvěstovat lidem den Posledního soudu? Jistě. To nebyl ten důvod.
Myslel to doslova. Hala madridského letiště připomínala trup obřího kytovce.
Podřimující anděl vedle něj v dlaních ochranitelsky svíral háčkovanou zeměkouli.
Nadechl se.
Znovu.
Věděl, kdo musí začít ten rozhovor.
„Crowley, já…“
Temná silueta za Murieliným ramenem se napjala.
„Mrzí mě to. Myslel jsem, že… pro tebe – chci to, co si zasloužíš. Jenže, možná… Jen jsem se bál. Být znovu na všechno sám a – – – Věděls, že srdce je párový orgán? Ne biologicky, ovšem, je to spíš…“
. . .
„… neříkej nevýslovné.“
Následuje Předmět dočasného využití.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To se mi moc líbí
To se mi moc líbí
Ruťuťuťu!
Ruťuťuťu!
... ano, tohle mě teď bezprostředně napadá. Něco jako palba roztomilosti, nebo tak :-D. Zkrátka jsem dojatá. To z mého mozku udělalo výše uvedené andělské skorovyznání lásky!
Ten konec mě rozesmál :) ale
Ten konec mě rozesmál :) ale jinak jsem dojatá a moc ráda, že spolu aspoň zase mluví! :).
To je za mě ideální
To je za mě ideální konstelace! :-) Díky moc.
Neříkej nevýslovné, to mě
Neříkej nevýslovné, to mě dostalo :D
A Ruťuťuťu! je taky absolutně geniální!
Mluvit spolu, to je základ...
Mluvit spolu, to je základ...