Sous Les Étoiles
Pro Ryu a AduCordellu.
Historická minisoda č. 5 - přímo navazuje na Les Auxiliaires (du Destin).
Náhrada za téma č. 23 - Pracovní obuv.
7. ČERVNA 1832, PAŘÍŽ
Voda hučela.
Pozdní chodec přicházel po nábřeží od nemocnice Hôtel-Dieu. Na protějším břehu Seiny zahlédl matný přelud.
Stín, který vyzařoval zvláštní směsici emocí.
Ne lásku. Možná hlubokou úctu, vděk, které se od sebe dotyčný snažil neúspěšně odehnat.
Stál bez pohnutí. Anděl si vzpomněl na jiného, poutníka na lavici v Digne. Měl nabídnout světlo ve tmě další bloudící duši?
Zeptal by se Crowleyho. Od hřbitova v Edinburghu ho však nespatřil pět let.
Postava se náhle vyhoupla vzhůru.
Ozvalo temné zašplouchnutí.
Azirafal nezjistil, kolik společného měl s neznámým, po němž zbyl pouze kloubouk policejního inspektora a otisky služebních bot na kovovém zábradlí.
Originální scénu, do které je děj zasazen, si můžete opět připomenout knižně od s. 644, nebo tentokrát i filmově.
Nepřehlédněte také běžný díl Nevýslovného běhu na dlouhou trať - U zařízení došlo k problému a je třeba ho restartovat.
A jestli máte chuť na "plnokrevou" double drabble variantu tohoto, zamiřte na AO3.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvělý crossover, díky za něj
Skvělý crossover, díky za něj!
Rádo se stalo! :-) Četlas i
Rádo se stalo! :-) Četlas i ten první? :-)
Nečetla, ale už jsem
Nečetla, ale už jsem napravila, a strašně se mi líbí nápad spojení těhle dvou fandomů.
To mě moc těší! Ten nápad
To mě moc těší! Ten nápad přišel díky bonusu "Z jiného pohledu", kdy jsem pátrala po nějaké všeobecně známé literární předloze s historickým námětem. A - stalo se. Sedlo si to :-).
Ale nééé. *slz*
Ale nééé. *slz*
Výborné drabble (jako chápeš, na moje emoce až moc dobré).
Moc děkuji, to je silná
Moc děkuji, to je silná zpětná vazba! :-)
Tak to se moc povedlo. A
Tak to se moc povedlo. A vzpomněla jsem si i na muzikál, ve kterém skvěle hrál a zpíval Javerta Karel Černoch.
Vida!
Vida! Já naživo českou verzi neviděla, ale rozumím té konotaci. Možná tím lépe!
Já si to tedy radši
Já si to tedy radši připomínám knižně. Mně přijde, že filmaři se strašně snaží, aby nám ho bylo líto. Ale on jenom nechtěl ve svých letech začínat znovu od začátku a pokračovat stejnou cestou nešlo.
Tomu rozumím! To filmy obecně
Tomu rozumím! To filmy obecně tak nějak dělají, že? V knize je přitom půvabně absurdní a přitom logický ten jeho poslední čin před skokem - soupis návrhů na vylepšení policejní práce. Taky je pravda, že v té mnou odkazované filmové verzi je ta řeka pod ním hrozně dramatická, ale v reálu je to místo výrazně "obyčejnější". Při psaní jsem vycházela hlavně z knižní předlohy, která je tam na pár místech i citovaná, ale v uších jsem měla tu muzikálovou. Každopádně jsem do poznámky přihodila odkaz i na literární text :-).
Zas na druhou stranu, na té
Zas na druhou stranu, na té řece, do které leze Malkovichův Javert a do které padá ten Rushův, se nepohne ani vlnka. Tohle je sice dramatické až na půdu, ale popsané situaci se to podobá mnohem víc. A hlavně tam je v noci.
Ach díky, díky! Skvělé
Ach díky, díky! Skvělé spojení. A to, co mají společného, ano, to je promyšlené. Nesmírně zajímavé drabble. AO3 až v květnu! :)
Je, já ti neodpověděla!
Je, já ti neodpověděla!
O té podobnosti - - - řekněme jistých citových pohnutkách anebo prosté úctě obou zúčastněných vůči zatracencům, kteří jsou možná v jádru duše lepší, než oni sami --- jsme s Adou vedli docela dlouhé debaty. Nejspíš i díky tomu vzniklo tohle drabble v této podobě :-). Rádo se stalo, každopádně!