Ztracené zašmodrchané zápisky (Originální)

Obrázek uživatele Menhir

D30 - Vše, co mi zbylo

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D29/2 ... Takže nakonec nesesumíruju všech 29 předcházejících drabblů do jednoho, ale co už :-D

Pro atmosféru:

https://www.youtube.com/watch?v=FmK58aGT3tQ

Drabble: 

Tenkrát to bylo poprvé, co jsem ji zabil. Pak se čas zresetoval a celý cyklus začal nanovo. Mullet, vajíčko, zářný lid, dva bratři, válka, smrt, ženich, půst a studna času. Jako by čas bylo všechno, co mi zbylo. Jako by se mi snažil něco říct...

Vždycky, když začal nový cyklus, ztratil jsem vzpomínky na minulost. Možná taky proto, že žádná nebyla. Všichni jsme byly uvězněni ve smyčce, kterou si neuvědomovali ani nejvyšší vesmírné bytosti.

Vzpomínky se mi vrátí v posledním dni cyklu. Všechny je pak zapíšu do deníku. Vypadá to, že tyto ztracené zašmodrchané zápisky jsou důležitější, než se zdá.

Závěrečná poznámka: 

Konec 1. části

Obrázek uživatele Menhir

D29/2 - Světlo

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D29

Drabble: 

Měl jsem se ocitnout na jiné planetě, místo toho jsem se vznášel v prostoru. Ze tří stran jsem byl obestoupen Mulletem, vajíčkem a řasou. Nehnutě stáli a pozorovali. Pak mi Mullet skočil na hlavu, vajíčko vpadlo do kapsy a řasa mi obmotala nohu. V tu chvíli temnotu v mém nitru nahradilo světlo.

*

Zlatý sníh se v oparu soumraku snášel na mé vlasy. Přírodou se linul nádherný zpěv ptáků a z louk se ozýval cvrkot cvrčků. Byl jsem šťastný. Cítil jsem, že jsem svobodný.

*

Z dívčiny hrudi trčel můj meč. Po tváři ji stékala slza, i když se usmívala. Byla ráda.

Obrázek uživatele Menhir

D29 - Nádoba

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D28

Drabble: 

"Zaháknutý prasák" je ve všeobecném pojetí označení pro člověka, který porušil svůj kodex a podřídil se pokynům, s nimiž vůbec nesouhlasí. To jsem teď já. Pomáhám ničit světy, aby prý mohl exisitovat život! Požádal jsem Požírače, jestli můžeme nechat na pokoji domov Mulletův, kde jsem také zanechal vajíčko a řasu. Z nějakého důvodu je tento svět mimo naši kompetenci, což nechápu. Ale když vím, že jsou v bezpečí, tak se tím teď nemusím zabývat. Musím splnit příkaz! Aniž bych si to přál, ruka se natáhla k nebi a utvořila vstupní bránu pro konec světa. Pak jsem byl přemístěn.

Jsem nádoba...

Obrázek uživatele Menhir

D28 - Musíme

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D27

Drabble: 

Armáda byla poražena pouhou holčičkou. Teď tu byla jen ona a já. Bojovali jsme spolu tři dny. Prohrál jsem. Ztratil jsem rovnováhu a skončil před ní v pokleku. Přiložila mi dva prsty na čelo a celý svět se rozplynul. Najednou jsme se nacházili v domě, který mi zatemnil rozum.
"Vítej doma, Ernaeli, máme spoustu práce," řekla jako sestra.
"Ne... nechci ničit světy... nechci přinášet utrpení."
"I já ne, ale musíme. Jinak nastane nenapravitelný chaos a nepřežije nikdo. Je to neustálý koloběh života a smrti. Aby život mohl přetrvat, musí zemřít. To je naše prokletí, které spočívá na našich bedrech, Ernaeli!"

Obrázek uživatele Menhir

D27 - V oparu mlhy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D26

Drabble: 

Ocitl jsem se na začátku všeho. Z nebe padal popel a v oparu mlhy prosvítaly paprsky červeného světla. Země byla mrtvá a pustá. Celé hordy vojsk stály proti jedné malinké holčičce opuštěně stojící na druhé straně pláně. Byly tu proto, aby zabránily konci světa. Byl jsem ve středu dění. Nastala chvíle, kdy mám možnost všechno změnit.
"Ernaeli, jakou budoucnost si zvolíš?" zněly něžné zvuky napříč planinou. Nikdo kromě mě je neslyšel. Říkalo se tomu kolektivní hluchota. Pouze jeden hlasy slyší, ostatní zůstávají slepí. Započal nemilosrdný útok. Holčička jej však odvrátila mávnutím ruky.
"Zabiješ mě nebo se přidáš?" zněla slova dívky.

Obrázek uživatele Menhir

D26 - Klubko vlasů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D25

Drabble: 

"Kam nás to vedeš?" zeptal jsem se vlasoida, který pospíchal napřed. Než jsem však stihl podat další stížnost, z dálky se přiližovalo klubko vlasů. Eregia mu běžela naproti. Prudce se zastavily a nevěřícně na sebe hleděly. A pak zpoza neznámého vlasového klubka vylezlo pět malých kuliček, které se rozběhly za Eregiou. Vajíčko a řasa se k dovádění přidaly také.

*

"Dal bych si, prosím, tu čtvrtou," ukázal jsem prstem na poslední nohu židle, kterou mi nabízela paní Mulletová v domnění, že lidé právě tohle jedí. Žasl jsem nad stvořením Mulletů. I když nemají žádné pohlaví, zakládají dichotomní svazky na celý život.

Obrázek uživatele Menhir

D25 - Vždycky máme na vybranou

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D24

Drabble: 

"Nebuď cíťa!" snažil jsem se vyprovokovat generála. "Porazíš mě... stačí když vyslovíš mé jméno a bez žádné prodlevy mi zarazíš meč do hrudi."
"Ale vždyť ty jsi mocný Ernael, nikdo tě není schopen porazit."
"Ty ano... víš, v budoucnosti ti přezdívají Přemožitel konce světa."
"Mám snad na vybranou?"
"Vždycky máme na vybranou."

*

Řasa se vděčně plazila po mé pravé noze, vajíčko odpočívalo v kapse a Mullet se těšil na nadcházející výlet. "Já vím, slíbil jsem ti to!" usmál jsem se a projednou jsem cítil uspokojení. Zavřel jsem oči a propadl jsem do vortexu. Byl jsem uvnitř času. Mohl jsem kamkoliv!

Obrázek uživatele Menhir

D24 - Oblast nikoho

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D23

Drabble: 

Mullet a vajíčko naštvaně seděli v povzdálí a čekali, až začnu prosit o milost a odpuštění. Ptal jsem se, čím se mohu vykoupit, ale stále mi nechtěli prominout, že jsem je takhle opustil.
"Tak fajn! Hele, já si tady sednu a budu zpytovat svědomí..."
Jak jsme tak koukali jeden na druhého, do oblasti nikoho se připlazila řasa. Pak se zastavila a otočila hlavu nejprve mým směrem, a pak na druhou stranu. Pocítila závan negativity, a tak se snažila co nejrychleji odplazit pryč. Trvalo jí to asi půl hodiny.
"Vyhráli jste," řekl jsem poraženě a prosil o milost. "Vezmu vás taky!"

Obrázek uživatele Menhir

D23 - Nový začátek

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D22

Drabble: 

Vykročil jsem z brány do neznáma. Nikdo ještě nekráčel nazpět do minulosti. Ale je to jediná věc, kterou mohu udělat. Budoucnost je pro mě uzavřena u studny času. Dál se už osobně nepodívám. Budu jen nezúčastněný pozorovatel.
Otevřel jsem deník a všechny stránky již byly popsané. Vím, k čemu slouží. Je mým návodem, co všechno musím učinit, abych sám sebe dostal na toto místo. Studna času neposkytuje pouze jednosměrnou jízdenku. Nyní jsem pánem času v rozmezí od mého narození až po vstup do chrámu času. Jsem spoután řetězy a zároveň nespoutaně svobodný. Mohu napravit vše, co jsem za života spáchal.

Obrázek uživatele Menhir

D22 - Miska s vodou

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D21/2

Drabble: 

Trvalo mi celých sto let splnit požadovanou zkoušku, nakonec se mi však brány chrámu času otevřely. Narostly mi vousy, které dosáhly mého pasu. Boty se vlivem počasí už dávno rozpadly. Zestárl jsem. Připadal jsem si jako v cizích botách.

*

Uprostřed kruhové místnosti byla miska s vodou.
"Jeden z nás musí zůstat," řekla postava mým hlasem. "Opuštěním chrámu ztratíš všechen čas. To je cena studny času."
"Kdo jsi?"
"Jsem tvé budoucí já a už navždy tady budu uvězněn, abys ty mohl kráčet nazpět v čase. Tím tu vlastně zůstaneš a čas zůstane tvůj."
"Takže tady má cesta končí?"
"A také začíná!"

Obrázek uživatele Menhir

D21/2 - Merlinovy pláně

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D20 - už je to dlouho, ale myslím, že poznáte koho napodobuju, i když zcela nevystihuju podstatu autorova rukopisu...

Drabble: 

Merlinovy pláně se táhly od severních bran Ol´duru k dalekým krajinám Divoké zvěře. Psal se rok Kozla, kdy Mocný Ernael přezdívaný Předzvěst smrti, navštívil pusté a nekonečné pláně zaujímající pozici lotusuvého květu. Uprostřed bouří a roky trvajících vánic zachovával klid, kterým by dokázal zahnat na útěk i obávané tvory z podzedmní říše Urug'gual rozprostírající se nad Mrtvým lesem. Nadcházející boj měl prohrát, ale on přetrval. Ze stonku se stal kmen a z kmene urostlý strom. Později v časech krále Ol'dera I., z rodu Imova, byl strom pojmenován El'mora, Vznešená broskvoň, neboť byl pod ním uzavřen mír dlouhotrvající války Tří království.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Menhir

D21 - Sbohem

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D20

Drabble: 

Existuje jediný kout vesmíru, ve kterém se nachází chrám se studnou času. Kdo tento chrám najde a vstoupí do jeho bran, stane se vládcem času, dokud v něm setrvává. Jakmile chrám opustí, zaplatí cenu nejvyšší... čas, který mu zbývá.

*

Největším problémem je toto místo vůbec najít. Je k tomu totiž potřeba půst, desetiletý půst od pohybu a zvuků. Nesmím mrknout. Nesmím učinit jediný pohyb očí pod víčky. Nesmí být vidět, jak dýchám...

*

Opustil jsem své společníky, vajíčko a Mulleta, aby žili vlastními životy. Loučení bylo těžké, ale slíbil jsem jim, že je navštívím, jestliže naleznu cestu proti časovému proudu. Sbohem!

Obrázek uživatele Menhir

D20 - Tvá podstata

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D19

Drabble: 

"Založil jsi organizaci Ještě tam budem, abychom na tebe dohlíželi, než přijde čas."
"Čas na co?"
"Obrátit se... jít nazpět... kráčet proti proudu času."
"Nikdo nedokáže kráčet proti času!"
"Ty jsi to dokázal! A ten deník je toho důkazem. Proč myslíš, že započíná poslední stránkou? Opravdu nepotřebuješ patent na rozum, abys to pochopil."
"Stejně, i kdybych chtěl, tak nevím jak."
"Zápisník ti pomůže."
"Jaký k tomu mám ale důvod?"
"Jsi mocný Ernael, předzvěst smrti, to je tvá podstata. Opravdu nechceš něco změnit? Každopádně, co můžeš ztratit? Nakonec budeš mít stejně jen dvě možnosti."

*

Holčička seděla nedaleko a sledovala přelet ptáků.

Obrázek uživatele Menhir

D19 - Čemu vděčím za návštěvu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D18

Drabble: 

"Přestaň se litovat a něco s tím udělej!"
Pod urostlou lípou stála postava zahalená v kápi a měřila si mě od hlavy k patě.
"Pokud to chceš se mnou ukončit, máš jedinečnou možnost... nebudu se bránit." Vajíčko a Mullet však vyskočili na mou obranu.
"To nebude nutné."
"Tak čím vděčím za návštěvu, Ještě tam budem?"
Postava si povzdychla a vystoupila ze stínu.
"Promluvit si."
"Promluvit si?"
"Bylo by to vhodné, když se nám tě podařilo dostat až sem."
"Cože?"
"Proč myslíš, že na nás občas narážíš? Dáváme na tebe pozor. A koneckonců... to ty jsi založil organizaci Ještě tam budem!"

Obrázek uživatele Menhir

D18 - Zoufalství

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D17

Drabble: 

"Jsi jen mrtvá schránka!" smál se Ženich na konci výslechu celý od vlasů. "Nic víc než mrtvá schránka!"

*

Jsem stín padlých světů, ozvěna konce. V mých stopách kráčí Požírač hvězd a galaxií. Jsem jeho dílo! Stvořen pro to, abych byl jeho majákem. Každý svět, který navštívím, každého tvora, kterého poznám, odsoudím k zániku dřív, než ho stihnu poznat. Jsem jen mrtvá schránka naplněná vůlí Požírače. Předurčen ke zničení samotného vesmíru.

*

Mullet se mě snaží utišit. S kuřátkem mě z ničeho nesoudí. Snaží se mě rozveselit všemi možnými způsoby. Přesto se na ně nedokážu podívat... určitě ne potom, co jsem spáchal.

Obrázek uživatele Menhir

D17 - Nevíra jednoho k druhému

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D16

Drabble: 

Svět se změnil od doby, co se rozšířily zvěsti o mé smrti. Když vymizel strach, v lidech převládlo sobectví a předsudky. Pohodlnost zapříčinila nevíru jednoho k druhému. Je na čase to změnit. Započal lov na "Ženicha".
Říká si tak jeden chlápek z nedalekého městečka. A právě on mi může poskytnout odpovědi. Jak to vím? V deníku se totiž objevilo jeho jméno...

*

Můj plášť vlaje v květu soumraku. Všemi obávaný Ženich se strachem v očích couvá. Noha mu podjede o vajíčko a tvrdě dopadá na zem. Mullet mu skočí na hlavu a Ženich ztrácí vědomí. Past sklapla. Je čas si promluvit.

Obrázek uživatele Menhir

D16 - Na pomezí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D15 a D15/2

Drabble: 

"Jsi tu brzy... dřív než jsem čekala... ale to je dobře, potřebuji ti něco říct a jinou formou to nešlo."
"Kde to jsem?"
"Na místě, kde neplyne čas ani prostor. Někde na pomezí všeho bytí a nebytí... jsi doma Ernaeli!"
"Nedává to žádný smysl..."
"Měl bys znát pravdu o tom, kdo jsem a odkud pocházíš. Nemám odvahu ti to sdělit... ne dokud stojíš přede mnou," holčička se bojácně zadívala do země. "Vypadá to, že vajíčko a Mullet si tě oblíbili. Snaží se pro tvůj návrat. Roztáhni svá křídla, Ernaeli!"

Na mrtvé tělo usedl nádherný motýl. Do těla se vrátil dech.

Obrázek uživatele Menhir

D15/2 - Navždy váš přítel

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D15

Drabble: 

Drahá Eregio, drahé vejce,

právě před vámi ležím na zaprášené zemi neschopen života. Chci vám jen říct, jak moc jste mi přilehli k srdci, a jaká to byla pro mě čest mít vás po boku jako své přátele. Jen tehdy jsem měl pocit, že všechny mračné dny odplynou jako déšť pomíjivých květů.

Jednou však každý dostane právo na to být zapomenut. A můj den nadešel. Mám k tomu všechny vhodné předpoklady. Ernael prý přináší jen utrpení, a proto bude lepší, když odejdu zrovna já, nositel tohoto jména.

Prosím, vemte si s sebou tento deník... jako památku.

Navždy váš přítel
Ernael

Obrázek uživatele Menhir

D15 - Prašná zem

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D14

Drabble: 

Uměl jsem bojovat, nevím jak, ale uměl. Když jsem bez jediné známky strachu vkročil na bitevní pole, vojsko udělalo krok zpět. Báli se a teď vím proč. Po oddílech padali mou rukou. Vrhali se na nás vlna za vlnou, ale podcenili sílu vlasoida a vejce.

Vzduchem zaduněl hrozivý zvuk rohu. Zbývající vojska se rozestoupila, aby udělali místo generálovi.
"Děláš čest svému jménu." řekl zdvořile.
"Prolívám zbytečnou krev, jaká je v tom čest?"
"Ty to nevíš, že? Jaké je tvé jméno..." rychle přiskočil a vrazil mi meč do hrudi. "...Ernaeli?! Nyní máš právo být zapomenut."

*

Padl jsem mrtev na prašnou zem.

Obrázek uživatele Menhir

D14 - Pahorek

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D13

Drabble: 

Myšlenkový obraz se rozplynul. Otevřel jsem deník a listoval prázdnýma stránkama, dokud jsem nenarazil na nový nápis. Když jsem ho přečetl, vítr ustal a jezerní vlny zmizely. Písmena začala zářit a slovo válka nás vtáhlo do sebe.

Stál jsem na pahorku zalitým zlatým žárem úsvitu. Na širé pláni byla rozestavěna vojska. Na štítech měla výrytý znak velkého "J" a všichni se dívali mým směrem.
"To je mi ale sebranka," pomyslel jsem si.
Kuře se změnilo zpět do podoby vajíčka a společně s Mulletem se za mě schovalo.
"Jsou tady jen kvůli tobě," zněl hlas odnikud. "Celá armáda proti jednomu muži!"

Obrázek uživatele Menhir

D13 - Než dopadne kámen

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D12

Drabble: 

Putoval jsem prázdným světem. Vítr ohýbal větve stromů a pomíjivé vlny jezera narážely do břehu. Eregia s vajíčkem se okamžitě rozběhli k vodní hladině, ale potom, co zjistili, že voda studí a je mokrá, nešťastně na mě koukali. Zabalil jsem je do pláště. Usnuli.
Opřel jsem se o kmen stromu a zadíval se k horám.

*

"Přijdeš si pro mě?" zeptala se malá holčička. "Vrátíš se?"
"Ano, vrátím se pro tebe," věnoval jsem jí úsměv.
"Slibuješ?"
"Slibuju!"
"Hmm," zamyslela se. "Jak dlouho?"
"Až budeš zas malá..."
"To bude trvat celou věčnost!"
"Neboj se, trdlo, vždyť to bude dřív, než dopadne kámen."

Obrázek uživatele Menhir

D12 - Blízko a daleko

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D11

Drabble: 

"Takže tohle je můj domov? Odsoudil jsem celou planetu kvůli tomuhle?"
Otevřel jsem chrámové dveře, zatímco vlasoid skotačil s jeho novým kamarádem u nedalekého lesa. Zapískal jsem na ně, aby mě doběhli. Jakmile se uvelebili na mých ramenech, vstoupil jsem dovnitř.

Místnost byla prázdná, až na kouli v jejím středu. Při dotyku se spustil hologram ženské postavy.
"Zázrak moderní techniky nám přinesl zkázu. Neměli jsme čas se evakuovat, bylo to tak náhlé. Naštěstí byl projekt dokončen. Ernael bude zničen."
Hologram probliknul jako by se spouštěla nová sekvence. "Tvůj domov je skutečně na této planetě, jen hledáš ve špatném čase, potulný."

Obrázek uživatele Menhir

D11 - Konec cesty

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D10

Drabble: 

"Bylo mi ctí," pousmál se. "A teď jdi, čeká tě domov."

*

Něco ho začalo šťouchat do pravého boku. "No tak, přestaň! Nemám na tebe náladu," řekl a stočil se do klubíčka. Mullet se stáhl, přešel na druhou stranu a vlákny vlasů jej začal lechtat za uchem.
"No tak, co je?" zeptal se podrážděně. "Na to, že neumíš mluvit, jsi dost výřečný, asi tě přejmenuju na Breptala."
Vlasoid se rozběhl k pelíšku ze smrkových větviček, které sám pro vajíčko nasbíral. Zdálo se, že se začíná klubat.
Za chvíli se objevilo kuřátko.
"Co bylo dříve, vejce nebo slepice? Alespoň teď známe odpověď."

Obrázek uživatele Menhir

D10 - Brána domů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D9 a D9/2

Drabble: 

"Touhle bránou se dostaneš na místo, odkud pocházíš, ale jen za určitou cenu," řekli bratři.
"Nejde to jinak?"
"Musíš si zvolit, příteli," řekl Michal. "Jiná možnost není," doplnil Honza.
"Nemohu ti donést tu květinu..." mumlal jsem nerozhodně.
"V tom případě navždy zůstaneš vězněm tohoto světa a už nikdy nebudeš moci odejít."
"Ale pokud odejdu, tento svět zanikne a všechen lid zemře."
Na obloze se objevila záře. Bratři dál klidně seděli na svých židlích.
"Cožpak jsi neslyšel píseň o bratřích, ve které se zpívá, že jeden bratr uloží květ ke spánku a druhý bratr jej opět probudí?" usmál se upřímně Honza.

Obrázek uživatele Menhir

D9/2 - Lid Záře

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D9

Drabble: 

Rozhodl jsem se vydat na sever. Popravdě nikam jinam než na sever se jít nedalo, ač by po tom člověk toužil sebevíc. Po chvíli jsem narazil na lid Záře. Tento lid neustále pozoruje záři na obloze a tvrdí, že záře ztělesňuje jejich vědomí, život i sny a bytosti, na které se zrovna dívám, jsou jen jejich představou. Jsou to moudré bytosti a k cizincům se chovají laskavě. Dokonce mi nabídli, abych se stal součástí oné záře. Požádal jsem je o příběh, abych hlouběji poznal jejich kulturu a lid mi tedy zazpíval smutnou píseň, v níž figurovali Bratři zrození a zániku.

Obrázek uživatele Menhir

D9 - Sedící bratři

Úvodní poznámka: 

Navazuje na D8

Drabble: 

Kopec v oblacích zmizel a já se s Eeregiou objevil na prosluněné louce.
"Hej, ty tam..."
Otočil jsem hlavu za zdrojem volání.
"Ano ty, pojď sem!"
Došel jsem ke dvěma mužům sedících na židlích.
"Mohl bys nám donést tamtu květinu?" otázal se ten napravo.
"Kdo jste?"
"Jsme bratři," usmáli se.
"Proč se prostě nezvednete a nedojdete si pro tu kytku sami?"
"Čekám na svého bratra, Honzu," povídá jeden.
"A já čekám na svého bratra, Michala," povídá druhý.
Nechápavě jsem se podíval na vlasoida.
"Víte, jednou vám tu kytku někdo donese, ale já ne."
"To nevadí. Počkáme. Přece máme optimistické vyhlídky."

Závěrečná poznámka: 

Jedná se o bratry, jednu krev... oba jsou tedy jedním čekatelem optimistou. Dva jsou jeden. Druhý se totiž nemůže zvednout bez toho druhého.

Obrázek uživatele Menhir

D8 - Dohasínající plamen

Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na D7

Drabble: 

K poslednímu rozloučení nám jako poděkování a prokázání úcty darovala jedno vajíčko. Prý je určeno k velkým věcem a nesmíme odmítnout. Jaká šlechetná rasa ten vajíčkový lid, pomyslel jsem si. Padl stín a za posledního paprsku slunce jsme zmizeli.

Objevili jsme se na kopci, který se vznášel v mracích. Na kamenném křesle pod urostlou třešní seděla postava, jejíž tvář byla skryta pod kápí.
"Přemýšlel jsi někdy, proč hledáš cestu domů, ale nikdy ji nemůžeš najít?"
Postava se rozplynula v okvětní lístky unášené větrem.
"Plamen dohasíná, pospěš si!" doznělo ozvěnou.

Otevřel jsem zápisník a na předposlední stránce se objevilo: Staré mistryně

Obrázek uživatele Menhir

D7 - Mezery ve znalostech

Úvodní poznámka: 

Navazuje přímo na předchozí díly.

Drabble: 

Hijoština je jazyk, kterému stále úplně nerozumím. Když jsem informoval vajíčka, že se musíme rozloučit, měli na mě poslední prosbu. "Hijoo, hiiijooo."
Vydal jsem se tedy na poslední výpravu. Celá vesnice vajíček za mnou utíkala, aby mi popřála štěstí.
Po týdnu jsem se s úspěchem vrátil. Mullet se mezitím vzpamatoval z nemoci "chuchlavých vlasů" a byl první, kdo mě přivítal.
"Ty si tu jen tak ležíš a já po bahnitých stepích lovím veverky." zasmál jsem se.
Vlasoid nechápavě zakvíkal a vyčetl mi neznalost vajíčkového jazyka. Prý jsem nebyl požádán, abych zabránil reprodukci veveverek, ale abych se stal kmotrem malých vajíček.

Obrázek uživatele Menhir

D6 - Nad ohněm

Drabble: 

"Víš, je hezké být pro jednou hrdina." zamumlal s plnou pusou právě opečeného kuřete.

Vajíčka okolo ohně radostně tančila, skákala a oslavovala. Skořápková melodie se linula večerem. Měsíc totiž dosáhl znamenité oválné formy, "hijjjo", jak tomu místní říkali, ale důvod k oslavám byl ještě jeden. Měli nového hrdinu. Hrdinu, který porazil jejich úhlavního nepřítele, jehož nedokázala porazit ani elitní jednotka vajec natvrdo, a učinil tak pouhým kopem. Už se nemusejí skrývat. Odteď bude vajíčková civilizace jen vzkvétat.

Vlasoid nesouhlasně zasténal.
"Promiň, chtěl jsem tu slepici jen odehnat, aby dala vejcům pokoj. Nemohu za to, že ji teď opékáme nad ohněm."

Obrázek uživatele Menhir

D5 - Vajíčková pomazánka

Drabble: 

"Hijo, hijo!" zatahalo mu za nohavici vajíčko.
"Asi ho máme následovat." poradila Eregia.
"Hijooo," pokynulo tamtím směrem. "Hiiijooo." Vajíčko běželo na kopec, na jehož vrcholku našli druhé sotva lapat po dechu. Ihned k němu přiskočilo a uklidňovalo svůj protějšek něznými dotyky. "Hijo."
Vtom z vajíčka, které se necítilo dobře, vyskočilo miniaturní vajíčko, a pak další a další, a začali se kutálet do všech stran. Vlasoid a jeho nový pán ihned pochopili, co mají dělat. Pochytat je dřív, než se z nich stane vajíčková pomazánka. Netrvalo to dlouho a kolem vajíčkových novorodičů plakalo snad tucet malých vajíček.
"Hiijoo!" radostně děkovalo vajíčko.

Stránky

-A A +A