Zadek sedí

Zatímco Patrik si to už štrádoval silnicí směrem od Rooseveltova lesa
k centru města, asi kilometr od jeho polohy, v jakémsi dříve opuštěném
skladu panoval čilý ruch a hovor.

Ke starým, zrezivělým trubkám u stěn byli s roubíky v ústech přivázaní
Radek s Tomášem, na druhé straně místnosti se chechtali a pošťuchovali
Láďa a Petr a uprostřed seděl na židli přivázaný a rovněž s roubíkem,
Marek.

,,No, tak si hošana vyzkoušíme," pronesl chlípně Petr
a začal Marka pomalu osahávat.

,,Hm, zadek má dobrej, nezbeda jeden!"
A zmáčknul mu rukama obě půlky.
,,Jo, zadek sedí!" Přizvukoval jeho kolega.

Patrik zrychlil běh.