Přítel sklepů
Víno nebylo vždycky špatné a zapovězené.
Používalo se všude.
Sám Šalomoun k němu přirovnává laskání od partnerky.
Přesto bylo potřeba se podle Božích nařízení před ním mít na pozoru.
Být opilý bylo zavrženíhodné.
Kněží se nesměli dotknout vína, měli-li vstoupit do svatostánku.
Boží zasvěcenci, včetně Jana Křtitele, se vyznačovali mimo jiné tím, že nepili víno.
Nakonec i Pavel řekne "nepij víno, abys nebyl kamenem úrazu slabšímu".
Je tedy tak těžké pochopit, proč farizeové odmítli přijmout jako zaslíbeného Spasitele někoho, kdo jako svůj první zázrak proměnil vodu ve víno... a dál klidně pil ve "špatné společnosti" a v domech pochybné pověsti?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
no jo, vlastně ani ne
no jo, vlastně ani ne
Zajímavé shrnutí. Líbí se mi
Zajímavé shrnutí. Líbí se mi to i přes chabé znalosti.
To mě nedávno napadlo u filmu
To mě nedávno napadlo u filmu Encounter, když tam Ježíš odpouští hříchy. Normálně mi to nezní nějak neobvykle, protože k němu přistupuji jako k Božímu Synu, ale pro lidi, kteří byli kolem něj, kteří viděli, jak je lidský, to muselo být opravdu silné kafe. Trochu jsem tak porozuměla farizeům, pro které to - pokud Ježíšovi neuvěřili - opravdu bylo strašné rouhání. Moc hezky popsáno, vtipné, že i v Koránu je trochu podobný vývoj - nejdřív je víno chváleno jako Boží dar, pak je zákaz podnapilosti při modlitbě, pak totální zákaz a prohlášení vína za ďáblův nástroj. :D
Drabble má jen 99 slov, pošli