Letní odpoledne v zahradě

Syté paprsky letního slunce se draly mezi větvemi kvetoucího šeříku, hlohu a čilimníku. Na holé kůži vykreslovaly kouzelné mihotající se proužky a puntíky, které při občasném zafoukání vánku splývaly v něžné tančící stínové víly.
Ten překrásný vzor pokrýval celé nahé mužské tělo ležící na divanu. Mladík se s ospalým úsměvem zavrtěl a, mžouraje do sluníčka, vystavoval se v celé své kráse. Jeho vlasy, které v hustých loknách splývaly až na ramena, ve svitu odpoledního slunce vypadaly jako hebká jemná vlákna ukutá z ryzího zlata.
Vypadal neodolatelně.
Malíř hlasitě polknul a sevřel v ruce štětec. Tohle bude daleko krušnější, než očekával.