Ticho... Ticho... TICHO, DOPR-!!

Tikání hodin, odbily půlnoc. Ještě nezačal pracovat na své práci. Pohlédl na obráceného svázaného mladíka u zdi.

Bodni ho... Zabij. Chceš to. Nepatlej se s tím dnes... Máš zlost z minulého selhání. Vše bude dobré. Znělo mu v hlavě, on tiše zamručel a zacpal uši.

"Ticho! Ne, musím se soustředit... Neudělat stejnou chybu. Nachystat to, jako vždy..."

Myslíš, že to budou brát vážně? Ne. Dostaň to ze sebe, vezmi nůž!!

Zavřel oči, zhluboka nadechl. Ovládne se. Ano, klid.

Najednou však popadl nůž a zabodl do bezvládného těla. A znovu, znovu... Cítil se uvolněný. A přesto mu z očí tekly slzy.