Osudové seznámení
Rok 1614, kardinál ještě není kardinál, ale biskup a hovořil na shromáždění stavů v Paříži.
Ještě zdaleka nemá svou gardu ani krále jako ochránce. Ale problémy tohodle nedbají...
Šel se shromáždění stavů sám.
Té skupinky si nevšiml. Pak ho najednou nějaké ruka přirazila ke zdi.
"Hele to je ten ukecanej velebníček!"
"Možná bez pár zubů by se mu hůř kecalo!"
Drsný smích.
Richelieu se narovnal.
"Najdejete mu to!"
"Myslím, že ne!" ozval se za nimi ocelový hlas.
Otočili se.
"Jeden nebo dva, co na tom záleží."
Studený úsměv.
"Nemyslím si."
Tajemný zachránce tasil kord.
Richelieu dýku.
Za chvíli už měl ale kord jednoho z útočníků.
Pak bylo po všem.
Stál jen Richelieu a jeho zachránce.Biskup z Luconu se usmál.
"Díky pane...?"
"Jean de Treville,k vašim službám."
Možná to tak bylo, spíš ale ne...na druhou stranu, laskavý čtenář snad odpustí.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Laskavý čtenář odpouští a moc
Laskavý čtenář odpouští a moc se mu to líbí, proč by to tak nemohlo být :)
Díky
Děkuji. A třeba bylo, třeba ne...ale je pěkné v to doufat
Od toho máme mezery v
Od toho máme mezery v historii, abychom si je zaplnili sami :)
To se mi líbí.
To se mi líbí.
I kdyby to tak nebylo v
I kdyby to tak nebylo v historii, ve Třech mušketýrek to tak být muselo;)
;)
Docela určitě :) Ti dva si to zaslouží