Proč právě tohle drabble zařadit do autorova výběru je nasnadě: Ačkoliv se jedná v podstatě o přepis komiksové scény s využitím dialogů přímo z ní, má pro mě nezaměnitelnou chuť a vůni. Filmová Vrána je totiž moje srdeční záležitost a je v lecčem první. Je to první film natočený podle komiksové předlohy, který jsem kdy viděla. První film, který mě přivedl k žánru fantasy, ke thrilleru, první film s hororovou atmosférou, na který mě jako malou nechali koukat. Je to film, ke kterému mě přivedl můj bratr. Vidím to jako dnes, jak jsem pozdě večer seděla před televizí, bylo mi snad devět nebo deset let, a chápala jsem svým dětským mozkem jen málo. A pokaždé, když jsem ho viděla znovu a znovu, chápala jsem o trochu víc. A nové, rozšířené, vydání komiksu, mi ještě o trochu víc otevřelo oči. Je to cca 15 let, od chvíle, kdy jsem Vránu viděla poprvé a dodnes jsem ji nedokázala pojmout úplně, protože to ve skutečnosti ani nelze. James O'Barr si vyčítal hodně věcí, prožil hodně bolesti a přetavil tu bolest a vinu a vztek do milostného příběhu. Je starý víc než 30 let, je plný násilí a metafor a temnoty, ale je nádherný a vždycky bude mít co říct.
