Courám po lese, a najednou bum ho, pohádkovej dědeček. Že jestli se nechci podívat do pohádky. Inu, proč ne.
Podá mi pytlík, v něm tři vajíčka, prý se mi budou hodit. Udělá nějaký čárymáry a jsem tady.
Hezký. Zelený lesy, na obzoru nějakej zámek, po rekonstrukci, spousta oken a věžiček.
V trávě zurčí potůček a na kameni sedí žabák.
"Jsem zakletý princ," povídá. "Když mě políbíš, proměním se. Budeme spolu žít tamhle na zámku, s mojí matkou. Budeš mi spravovat košile a mýt okna. Budeme velmi šťastni."
*
K večeři mám žabí stehýnka s holandskou omáčkou. Ty vajíčka se fakt hodily.
