„My přenášíme!“ zakormidloval jsem ke břehu.
„Neblázni,“ ozvalo se z druhé loďky.
Venda mezitím vystoupil a vytáhnul naši kánoi.
„Jedeme to s Marťou obhlédnout!“ zamávala nám kamarádka v kloboučku.
Nestaral jsem se, byli od jezu daleko, a zamířil ke stánku s pivem.
Poslední ve frontě ale vztyčil prst nad jez. Ohlédnul jsem se.
Loďka byla převrácená a dvě hlavy se vznášely nad vodou!
Ale proud je nikam neodnášel!
Řetěz! Drželi se ve vodě řetězu! Ten, umístěný pod hladinou, je musel obrátit! I zachránit!
* * *
Uhnaný Martin ke mně přistoupil a na tři hlty vyžahnul můj kelímek: „To jsme minuli velkej splávek!“
