Nad střešním oknem
Otevřel lahev vína,
já byla prostě líná
říct že už si nedám
a tak se teď z gauče zvedám
Chtěla jsem jít dávno,
jenže už je vlastně ráno...
Nad střešním oknem
slunce zapadá
Vína si loknem,
to bude paráda
Otevíráš láhev první,
na gauči tiše sedim
Srdce velí Ani se nehni!
Chci to? Sama nevim...
Jako sklepmistr zkušený
hodnotíš, že chutná trpce,
přitom nemáš ani tušení,
jak rychle mi buší srdce
Nad střešním oknem
svítí hvězdy
Lahev je prázdná
a je to nezvyk
mít tvojí ruku kolem ramen
mezi tvými prsty mých vlasů pramen
Otevíráš lahev druhou,
hvězdy se dívat mohou
na to, jak za chvíli
jsi jenom v košili
a já
v břiše mám motýly
Nad střešním oknem
pomalu svítá
...na stole zbylo trochu v láhvi vína
...jsou rána, kdy to nekončí, sklenici dolejváš... Neříkej mi po dvacátý že už to znáš...
https://youtu.be/9yT0OW_GOpI
Ano, moje oblíbená.
Velice volně na toto může navazovat Mrazivý vzduch (http://www.sosaci.net/node/35135), napsán před pár dny
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
já už nezvládám komentovat,
já už nezvládám komentovat, ale dávám do oblíbených
Oh, děkuji moc! Takový úspěch
Oh, děkuji moc! Takový úspěch s takovou nostalgií...
To je takové jemné. Moc hezky
To je takové jemné. Moc hezky napsáno.
Moc děkuji :)))
Moc děkuji :)))