Jantár
Nesúťažné!
Kde bolo, tam bolo, za siedmimi horami, za siedmimi dolami, bola ôsma hora. Tam stál jeden smrek. Nebolo mu páru. Vysoký, štíhly, radosť bolo naň pozerať.
Ale stál sám, osamotený. Ostatné stromy akoby sa mu vyhýbali. A keď zadul vietor, v jeho šumení bolo počuť plač. Pocestných, čo nechali sa ním zlákať, už nikdy nikto nevidel.
Niektorí hovoria, že ten strom bol raz mladým dievčaťom, čo tu čakalo na milenca, a nikdy sa nedočkalo. Že všetkých mládencov prekliala, i seba za to, že im verila.
Keď žmurkne, z konárov padá voňavé ihličie. A po jej lícach steká slza zo živice.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je poetická pohádka a
To je poetická pohádka a smutek z ní stéká jako ty slzy.
Nejen poetická pohádka,
ale i pohádková Slovenština. Keď žmurkne - no není to nádherné.
Ach! Krásné (a strašidelné...
Ach! Krásné (a strašidelné...).
To je jak když člověk najde
To je jak když člověk najde takovou nějakou zažloutou knížku tradičních slovanských pohádek... :)
Krásné
Pohádkové, poetické, kouzelné.
Krásne a smutné.
Krásne a smutné.
Nádherný jazyk a krásnosmutný
Nádherný jazyk a krásnosmutný příběh.