Návštěva po letech

Poznámka: Minerva po padesáti letech :-) Navazuje na Zapomněl.

Srpen 1998.
Prosluněný víkend, chvilka volna, záchvat nostalgie, mudlovské šaty, předměstí Londýna, Sarah Thompson na zvonku.
„Bz!“
Otevírá. Je celá scvrklá. Vypadá starší než Minerva. Nahlas puštěná televize, vůně čaje.
„Dobrý den. Minerva, volala jsem vám.“ Nabízená ruka.
„Dobrý den. Pojďte dál.“ Úsměv, lehký stisk.
Usadí se do křesel.
„Proč jste přišla?“
„Zastesklo se mě po starých časech.“
„Moc si nepamatuji, měla jsem zápal plic.“
Nádech.
„Jen kázání vašeho otce.“
„Kázal do osmdesáti…“ Smutek v hlase.
„Něco pro vás mám.“
Fotky v obálkách, staré dopisy.
Když se nad nimi skloní, v televizi se Vinnetou a Old Shatterhand stalou pokrevními bratry.