V řadě
Být vojákem je vlastně snadné. Jednoduše děláte to, co vám někdo řekne. Když máte jít, řeknou vám, ať jdete, když máte stát, řeknou vám, ať stojíte. Myslí a rozhoduje za vás někdo jiný. Za nic nenesete zodpovědnost. Jen za to, abyste splnili rozkaz. Ve všech bitvách, ve kterých jsem byl, jsem se cítil lehce. Až doteď.
"Tangado haid!"
Držte pozice. Stojím, štít mám pevně zapřený o rameno.
"Tangado haid!"
Koutkem oka zahlédnu pohyb. Šíp nikdy nevidíte, vždycky až to, co zasáhl. Muž vedle mě padá. Udělám úkrok, je třeba doplnit řadu. Chtěl bych se přesvědčit, zda ještě dýchá.
"Tangado haid!"
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Au, to je kruté a srdcervoucí
Au, to je kruté a srdcervoucí. Skvěle napsané.
Klaním se, perfektní
Klaním se, perfektní
Oh...
Dagorlad, materiál na noční můry na tisíc let dopředu.
Moc pěkně napsaný. On celej tenhle koncept pohledu "obyčejného vojáka" na velké události má váhu...
Uch. Působivé.
Uch. Působivé.
Hodně dobré.
Hodně dobré.
Krásné a bolavé.
Krásné a bolavé.
Leithio i philinn!
Leithio i philinn!
Drsné a krásně napsané. Ta
Drsné a krásně napsané. Ta úvodní část je v něčem možná ještě bolavější než ta následující.
Ono to jinak v početnější
Ono to jinak v početnější armádě nejde...