Probuzení

Potkala ho za úplňku. Líbil se jí. Byl větší a silnější než vlci v její smečce. Jejich námluvy netrvaly dlouho, nebránila se mu. Prožili spolu dlouhou, vzrušující noc a nad ránem pak ulehli pod vykotlaným pařezem.

Když se vzbudila, Slunce stálo sotva nad obzorem. Obrátila se a vedle ní ležel... člověk! Polekaně vyskočila, lidé jsou nebezpeční. Tenhle se však nehýbal, vlastně spal.
Tiše, zoufale, zavyla. Došlo jí, že včerejší milenec byl nejspíš vlkodlak, špinavý kříženec. Proto měl ten zvláštní pach.
Nejradši by se hanbou propadla. Nesmí se o tom dozvědět nikdo ze smečky, nebo se jí budou do smrti smát.