Klima v zahradě

Klima v zahradě bylo povznášející.
Zněl tu bzukot včel a šumění listoví, k zemi se tiše snášely okvětní lístky, zatímco mezi květy už dozrávaly třešně, hrušky nebo mandarinky, protože roční období taky ještě nikdo nevynalezl. Vzduch byl svěží, sluníčko hřálo, vál mírný vánek, vláhy v rose a půdě tak akorát, no zkrátka...
Zkrátka tak trochu nuda.
Když to trvalo týden, tak už dost velká nuda.
Jiné plody si alespoň užívaly pozornosti těch dvou, ale mě si pořád nevšímali.
„Ty, poslyš," povídám nakonec tomu tvorovi, co se tak rád vyhříval ve větvích mého stromu, „nemohl bys je ke mně nějak přilákat?"