DMD – naše velké úp
Za devatero horami
a devatero řekami
žilo bylo jedno velké úp
Trápilo spisovatele,
někdy nevydali ze sebe ani ťuk
Plašilo je, jak pobíhalo kolem,
půlnoc už se blíží, honem!
Číhalo na ně venku, doma, v práci i ve škole
Pera, notebooky a mobily odložené na stole
Každý duben zdivočelo
Někdy se i opíjelo
Přes to všechno ho spisovatelé měli rádi
S úpem, co říkalo si DMD, byli kamarádi
A když duben ke konci se blížil,
každý už se sotva plížil
Přesto květen ještě nechtěli
S poslední nedělí
se slzou DMD objali
Jestli DMD nezemřelo, dodneš žije
...a zbytek je historie
(V kurzívě narážka na mé staré drabble o opilém DMD.)
Děkuji všem za to, že jsem mohla být již podesáté účastníkem tohoto úžasného řádění.
Děkuji za každý komentář.
Budu tu i v květnu, měsíci 10 nej.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No ale to je hezké :) a kdo
No ale to je hezké :) a kdo nemá žádné opilé drabble, ten jako by nedrabblil :D
Milé, rošťácké, divočející úp
Milé, rošťácké, divočející úp. Moc hezká básnička.
Krásně výstižné. I já Tobě
Krásně výstižné. I já Tobě děkuji, fanynko má věrná.
jé, to je krásné
jé, to je krásné
Nádherná básnička <3
Nádherná básnička <3
Ach.
Krása. Myslím, že to dokonale vystihuje situaci.