5. kapitola

Bylo časné odpoledne a kavárna téměř zela prázdnotou. Rafael si usilovně přál, aby tam nějaký zákazník přibyl. Nebo rovnou vícero zákazníků. V tu chvíli do kavárny vstoupila dívka. Nezasedla však k žádnému stolku, nýbrž si to zamířila přímo k Rafaelovi.
"Dobrý den, vy račte být pan kavárník Vygůglil?"
"Dobrý den, ano, to jsem já osobně."
"Jsem Saskie Girgle a přicházím na váš inzerát, že hledáte brigádníka či brigádnici."
"To je dobře, už na vás netrpělivě čekám. Doufám, že máte kladný vztah ke kávě a hlavně k literatuře."
"Ovšem, jako studentka češtiny a francouzštiny musím mít."
"Jistěže. Právě proto jsem hledal potencionální personál na vaší fakultě. Mimochodem, vy račte být cizinka?"
"Proč???"
"Že používáte nepřechýlené příjmení."
"To bylo tak. Já jsem chtěla podpořit svoji nejlepší kamarádku. Ona se totiž jmenovala Berenika Prdová. A všichni v jejím okolí ji iritovali otázkami, zdali její tatínek či brácha mají příjmení Prd. Což ve skutečnosti nemají. Proto se rozhodla přejít na nepřechýlenou podobu Prda. Já si tehdy uvědomila, že to mám hodně podobné, byť mé příjmení není nijak choulostivé. Nicméně z varianty Girglová se také nepoznalo, zda je to od Girgl či Girgle. Takže jak nám bylo oběma osmnáct, šly jsme do toho společně."
"A že si vaše kamarádka rovnou nezvolila nějaké vzletnější příjmení?"
"Co vás nemá? Ona se od té doby představuje ve verších: Berenika Prda, na své jméno hrda."
"Koukám, že vaše kamarádka je pěkné éro a vy zřejmě také," začal ztrácet zdrženlivost Rafael. "Řeknu tedy, že kdyby za mnou přišla moje dcera, že si změnila příjmení na mužskou variantu, tak jí snad vyhrnu sukni a naplácám na holou zadnici."
"I vy jeden mužský šovinisto! Račte vy vůbec mít nějakou dceru?"
"Nikoliv, dosud jsem svobodný a bezdětný."
"Takže je to pouhé teoretizování. A co se týká té mužské varianty, musím připomenout, že Prda je jednoznačně rodu ženského a koneckonců Girgle by šlo skloňovat podle vzoru růže."
"Vaše argumenty nemají chybu. Což jsem ostatně od češtinářky mohl očekávat. Ale já se raději skloňování dle vzoru růže vyhnu a rovnou se vás zeptám, zda vám mohu říkat Saskie. Přiznám se, že to mi poleze z úst lépe nežli slečno Girgle."
"Můžete."
"To jsem rád. Takže pro tuto chvíli zanecháme lingvistiky a přejdeme k praktičtějším věcem. Máme zde v kavárně dress code, jak jste si již zajisté všimla," pravil Rafael oděný do černých kalhot, bílé košile s motýlkem a vesty, "pročež si běžte zkusit pracovní odění, co tu mám po vašich předchůdkyních. A přijďte se mi v tom ukázat."
Zavedl ji do zázemí, kde jí předal příslušné kusy oděvu. Udělal to jen ze zdvořilosti, neboť mu bylo jasné, že do sukýnek, co tam měl k dispozici, boubelka Saskie svou ctěnou zadnici nenacpe. A s blůzičkami to nebude o mnoho lepší.
Saskie dle očekávání vylezla v civilu a asi i jí bylo zřejmé, že pouze Rafael nechtěl být netaktní, když ji vyzýval k pokusům o oblečení.
"Tak bohužel, pane kavárníku, nic mi nepadne."
"Nevadí, pořídím vám odění nové. Zajdeme spolu do prodejny pracovních oděvů. Máte čas zítra ráno?"