Vůdce nomádů se veřejně přiznal k úkladné vraždě.
Konalo se zrovna shromáždění klanů, všichni zúčastnění byli tudíž vázáni jediným, zato veledůležitým pravidlem. Nikdo nesměl své spory řešit násilím. Ten, kdo by vyvolal konflikt, musel nadále žít jako psanec, navíc s terčem na zádech. A vikingové nebyli zběhlí v diplomacii.
Jarlovi ve tváři hrál, pro něj tak typický, úlisný úšklebek. Pomsta Arvidovi a celému Norheimu byla na dosah. Právě přede všemi triumfálně odhalil, že nožem, který Arvidovi věnoval, byl ubodán jejich milovaný náčelník Olaf. Nechá se Arvid vyprovokovat?
Ten se vzápětí po vrahounovi zuřivě ohnal. Jeho druzi ho už nestačili zadržet.
