Jednohubka

„Tady, tady!“ řval malý skřet a házel šiškama po obrovské chlupaté bestii. „Tvoje máma je tak tlustá, že fotka, kterou jsem ji pořídil minulý Vánoce, se pořád ještě tiskne!“ pištěl, ale teď už couval a obratně přeskakoval kořeny stromů. Bylo jisté, že se snažil toho strašlivého vlkodlaka nějak odlákat, ale od čeho a proč, to bylo tajemstvím.
„A z huby ti smrdí, jako bys žral mrtvý děti!“ pokračoval a sebevražedně ignoroval sílící vrčení.
„Tak už mě seřer, čokle!“ vypískl naposledy a lykantrop po něm skočil.
Ještě z jeho malých úst vyšlo tiché Kebab Akbar a po polknutí přišla krvavá detonace.